Lysá nad Labem - zámecká zahrada
Dochovaný doklad o zahradní architektuře baroka 17. století představuje tato nepříliš známá zahrada díky svým dispozicím na terasách a souboru cenných soch. Najdete ji východně od zámku, který je dnes využíván jako domov důchodců a není přístupný veřejnosti. Zahrada ale přístupná je, a to od dubna do října včetně a z ní se můžete pokochat alespoň venkovní podobou zámku.
Město Lysá se svým zámkem a zahradou leží v Polabské nížině, a to 40 km na východ od Prahy. Kdysi v místech stával věnný hrad českých královen, také celé město bylo od konce 13. století městem věnným. První zmínky o zahradních úpravách kolem místního zámku jsou z roku 1696, kdy měli panství v držení Šporkové. Za nich zámek procházel barokní úpravou a na mírném návrší u východního traktu zámku byla nově založena na terasách barokní okrasná zahrada - libosad. V přilehlé zeleni bývaly stromy, keře, dvě aleje habrů. Nechyběla ani ovocná zahrada a vinice. Prostor zdobil letohrádek a známé bylo závodiště pro hry a zápasy. Přímo na nádvoří stála voliéra. Uvnitř byla založena umělá jeskyně a fontána s prýštící vodou. Náročné bylo i zdobení květinami, ať už v broderii parteru nebo ve zdobených vázách po zahradě či v oranžérii. Už tehdy zde byla i sochařská výzdoba, ze které je dodnes dochována socha Apollo a socha Venuše s Kupidem. Z množství dekorativních váz se dochovaly pouze dvě.
Špork rád cestoval, podobné zahrady viděl ve Francii a při návštěvách hraběte von Globen ve Valči. Ty ho nadchly stejně jako později Kuks a byly mu inspirací k dalším změnám a přestavbě lyského parku od roku 1734. Když byly v roce 1735 zavaleny staré hradní příkopy, byl park přímo propojen se zámkem. V té době nechal změnit František Antonín Špork původní okrasnou zahradu pod terasami na francouzský park s habrovými stěnami. Park byl doplněn množstvím alegorických soch. Jedna část představuje 12 měsíců a stojí na hlavní podélné ose parku podél cesty. Sochy Leden až Prosinec jsou pískovcové a byly zhotoveny ve 30. letech 18. století. Autorství je přisuzováno dílně Františka Adámka. Druhá část, alegorie světadílů, se nachází na levém schodišti, 4 živly Vzduch, Voda, Oheň a Země zdobí schodiště pravé, 4 roční období najdeme mezi schodišti na hraně terasy. Alegorie Dne a Noci má své umístění na prostředním schodišti. Nepřehlédnutelné jsou také sochy dvou lvů a dvou lvic. Křižovatku cest doplňují dvě thébské sfingy. Celý komplex soch je obrácen k přírodě.
Město Lysá se pod Šporkovým vedením pozvedlo na úroveň předních českých rezidenčních šlechtických měst. V nedalekých místech nechal Špork založit ještě další stavby, zámeček Bon Repos s kaplí a poustevnou, poustevnu Sv. Václava a zahrady se sochami, které obohatily místní volnou krajinu. Roku 1744 park do dnešní rozlohy 21 hektarů rozšířil zeť Šporka, František Karel Sweerts-Sporck.
Konec 18. století přinesl zámecké zahradě další plastiky, a to od Ignáce Platzera. Šlo o alegorii Vědy a o šest klasicistních soch alegorií římských božstev. Konečná úprava parku pochází nejspíše z období po roce 1851. Za kněžny Štěpánky Viktorie Rohanové v druhé polovině 19. století vznikla hvězdice habrových stěn, která je v zahradě dodnes a byl zřízen navazující krajinářský park zachovaný do dnešních dní v severní části nad zámkem. Ten je charakteristický loukami a stromovím mezi skalními útvary.
V severním cípu byly zelené plochy již v letech 1745-1749 upraveny a rozšířeny o zeleň v přírodním anglickém stylu. Později byla tato část užívána jako daňčí obora. Klasický anglický park, který volně navazuje na park francouzský, byl v těchto místech založen až roku 1891 známým zahradním architektem Eduardem Petzoldem. V celém parku je na sedmdesát druhů listnatých a sedmnáct druhů jehličnatých dřevin. Významné jsou jinan dvoulaločný, katalpa obecná, dřezovec trojtrnný, platan západní a jerlín japonský. Zahrada i parky a nedaleký les jsou dnes pečlivě udržovány.