Koněpruské jeskyně, klenot Českého krasu
Existence rozsáhlých podzemních prostor s krápníkovou výzdobou nedaleko Koněprus lidem dlouho unikala. Přesto byly její relikty známy v dávných dobách. Svědčí o tom řada unikátních paleontologických i archeologických nálezů. Skrývali se tu dokonce i penězokazci. Až odstřel v Houbově lomu v roce 1950 odkryl největší jeskynní systém Čech, Koněpruské jeskyně.
Jeskynní systém je vytvořen pod vrchem Zlatý kůň (475 m n. m.) ve třech výškových úrovních. Na jeho vzniku se podílela převážně korozní činnost atmosférických vod v prvohorních vápencích, které tvoří převážnou část Českého krasu. Nelze však vyloučit ani erozní činnost podzemního říčního systému.
Podstatná část prostor vznikala v období druhohor. Během postupného rozšiřování puklin a chodeb docházelo i k řícení stropů za vzniku větších dómů a propastí. Některé části svrchního patra byly přístupny v historických dobách, později ovšem upadly v zapomnění. V hlinitých sedimentech chodeb se nacházelo velké množství kosterních pozůstatků pravěké jeskynní zvířeny staré až 150 tisíc let. Jeskynní medvědi, hyeny a další obratlovci v jeskyních žili, ale také do nich napadali strmými propastmi. Další část kosterních pozůstatků byla do jeskyně splavena z povrchu. Podobným způsobem se do jeskyní dostaly i kosti pravěkého člověka a jeho kamenné a kostěné nástroje. Člověk druhu Homo sapiens sapiens na území Českého krasu pobýval již před 30 tisíci lety, tedy ve starší době kamenné, a využíval jeskynní portály jako sídliště.
Svrchní patro Koněpruských jeskyní bylo známé v 15. století. Vysoká prostora, dnes nazývaná Mincovna, kterou s povrchem spojovaly dva komíny, se využívala jako penězokazecká dílna. Svědčí o tom unikátní nález velkého množství nepovedených mincí, měděných plechů, mincovního náčiní a dalšího materiálu. Dodnes neznámí penězokazci v podzemní prostoře přebývali, což dokládají terénní úpravy a pozůstatky ohnišť. Další výzkumy ukázaly, že dílna fungovala přibližně v letech 1460-70 a vyrobilo se v ní přes 5 tisíc falešných mincí, husitských haléřů. Další zajímavostí z činnosti penězokazců je skutečnost, že mince razili raznicí, zatímco oficiální mincovna v té době mince z plechu ještě vystřihovala.
Téměř 500 let pak byla dílna ukryta v podzemí, než ji badatelé znovu objevili roku 1950, současně s dalšími prostorami Koněpruských jeskyní, po odstřelu v Houbově lomu. Tak začala novodobá historie tohoto významného podzemního krasového systému. V letech 1951-1966 docházelo k dalším objevům a následným propojením jednotlivých částí jeskyně. Na průzkumech a výzkumech v mnoha vědeckých disciplínách se podílela řada významných badatelů (Jaroslav Petrbok, Oldřich Fejfar, Vojen Ložek, Jiří Kukla ad.). Od roku 1959 jsou Koněpruské jeskyně zpřístupněny veřejnosti.
Celková délka všech prostor Koněpruských jeskyní činí 2 050 m. Zpřístupněná trasa o délce 620 m vede svrchním a středním patrem, spodní patro je přístupné pouze speleologicky.
Ke vchodu do jeskyně přijdete po cestě s výhledem na etáže činného vápencového Velkolomu Čertovy schody. Putování podzemím začíná v prostoře pojmenované podle významného italského biologa Lazara Spallanzaniho. Kolem krápníkového uskupení Věčná touha pokračuje okruh k bohatě zdobenému zákoutí nazvaného U varhan; dominantní sintrový útvar zde připomíná svým uspořádáním píšťaly varhan.
Trasa dále vede širokou prostorou pojmenovanou Kuklův dóm k 30 metrů hluboké Letošníkově propasti. Od ní se přesunete do Staré chodby s krásným eliptickým profilem, na jehož modelaci se podílela činnost dávného podzemního toku. Pokračování Staré chodby je zaneseno mocnými hlinitými usazeninami. Další zastavení vás čeká v největší prostoře Koněpruských jeskyní – Proškově dómu (půdorysné rozměry 50 x 30 m). Rozlehlý a členitý přírodní chrám má mnoho zajímavých zákoutí. V centru dómu se tyčí mohutný rozpraskaný stalagmit nazývaný Mohyla. Další nasvícené partie zvýrazňují krápníkovou výzdobu mnoha forem a velikostí. Strop je pokrytý unikátní výzdobou známou pod přízviskem koněpruské růžice, ve které se střídají vrstvy kalcitu (CaCO3) s tenkými vrstvičkami chalcedonu (SiO2).
Prohlídka pokračuje v Pustém dómu, kde je paleontologická expozice. Následují dómy Petrův a Petrbokův. V těchto částech docházelo místy k rozsáhlému řícení stropů, o čemž svědčí rozvolněné kamenné sutiny na dně. V horních partiích prostor je však zachovalá krápníková výzdoba. Dvacet metrů vysoké točité schodiště vede do horního patra, kde návštěvní okruh vrcholí prohlídkou penězokazecké dílny.
Nejdelší jeskynní systém Čech je druhou nejnavštěvovanější zpřístupněnou jeskyní v České republice, ročně ji navštíví kolem 100 tisíc turistů. Stejně jako ostatních 13 veřejnosti přístupných jeskyní jsou Koněpruské jeskyně ve správě a péči státní příspěvkové organizace, Správy jeskyní České republiky.
Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.
Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně.