Klonk - národní přírodní památka
Národní přírodní památka Klonk leží na pravém břehu Suchomastského potoka v nadmořské výšce 322 - 418 m, zhruba 500 metrů od obce stejného jména. Její rozloha činí 8,91 hektarů a vyhlášena byla v roce 1977.
Patří k nejvýznamnějším lokalitám stratigrafické geologie na světě, její hodnota byla uznána na 24. Mezinárodním geologickém kongresu v Montrealu v roce 1972. Jde o vůbec první mezinárodně stanovený stratotyp hranice dvou útvarů. U této NPP jde o silur a devon a podle ní se určuje průběh hranice mezi těmito útvary. Rozhraní těchto geologických etap je určeno obdobím zhruba 410 - 418 miliónů let.
Vrstvy siluru a devonu jsou zde prostudovány velmi pečlivě a jejich jednotlivá souvrství jsou očíslována. Hranice prochází ve vrstvě číslo 20 a byla stanovena na základě zkamenělin, které obsahuje. Majoritní zde jsou organismy graptoliti, trilobiti, konodonti a chitinovci, přičemž nejdůležitějším druhem pro stanovení hranice je graptolit Monograptus uniformis, jehož nástup signalizuje počátek devonu. Hlavní a převažující druhy provází další četná fauna, mj. loděnkovití, , mlži, plži, ramenonožci, fylokaridní korýši aj. Jen výjimečně zde byly nalezeny i pozůstatky suchozemské flóry. Sled hraničních vrstev je na Klonku odkryt bez jakéhokoliv negativního tektonického porušení.
Údolí, kterým protéká potok, je osázeno převážně topolem kanadským (Populus canadensis), olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Úpatí svahů zaplňuje fragment suťového lesa s klenem (Acer pseudoplatanus) a lípou malolistou (Tilia cordata), nicméně značná část lesního porostu tvoří nepůvodní dřeviny jako například borovice černá (Pinus nigra), modřín opadavý (Larix decidua), trnovník akát (Robinia pseudacacia)a smrk ztepilý (Picea abies). Naopak horní část svahů tvoří dubohabřiny zahrnující dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre)a borovice lesní (Pinus sylvestris).
Místa, která nejsou zalesněná a jsou pokryta převážně travnatým porostem, zarůstají křovinami, jimž dominují růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa) a svída krvavá (Swida sanguinea). Na nejníže položených místech se vyskytují mokřadní druhy jako je rákos obecný (Ohragmites australis), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum) a chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea). Na vápencových skalách se objevuje řada ohrožených druhů jako je játrovka vápnomilka přerušovaná (Pedinophyllum interruptum) a mech trněnka tlustožeberná (Eurhynchium crassinervium).
Na rozdíl od rostlinných druhů, fauny zde není příliš mnoho. Významnými hnízdícími ptáky jsou konipas horský (Motacilla cinerea), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (A. gentilis) a káně lesní (Buteo buteo). Blízko potoka žije ropucha obecná (Bufo bufo) a užovka obojková (Natrix natrix). Žijí tu i jezevec lesní, liška obecná, myšice křovinná a další běžní savci.
V roce 1977 byl pod Klonkem zřízen památník, který vyjadřuje dvě geologické vrstvy spjaté mezinárodním usnesením. Památník je dílem akademického sochaře Jiřího Novotného a byl vyroben ze zbuzanského mramoru (dvorecko - prokopské vápence), váží 6 tun a je vůbec prvním památníkem svého druhu.
Doprava
Obec Suchomasty leží v okrese Beroun nedaleko Koněpruských jeskyní. Doprava sem je možná autem nebo autobusem z Berouna. Z obce Suchomasty půjdete po silnici směrem na Tmaň. Hned za obcí odbočíme doprava a podél zahrad dojdete po 150 m ke geologickému památníku. Geologický profil je na příkrém svahu nad Suchomastským potokem.