Kdy se bude líhnout mládě?
Ve hnízdě je jediné vajíčko (a také napodobenina vajíčka pro udržení samičky na hnízdě v případě, že ani poslední vajíčko nevydrží). Jak jsme psali, původní předpoklad byl takový, že mládě by se mělo líhnout 24. nebo 25. dubna. Detailní analýza však ukazuje, že k líhnutí může dojít výrazně později.
Inkubací rozumíme období, kdy sedící pták svým tělesným teplem zahřívá vejce na poměrně stálou teplotu okolo 38 stupňů C. K efektivnímu přenosu tepla má vytvořeny nažiny na spodní části těla. Kůže v těchto místech je zduřelá a extrémně prokrvená. K této změně dochází postupně před a v začátku inkubace, takže předávání tepla zpočátku méně efektivní. Sokoli začínají inkubovat až po snesení většiny vajec. Synchronně vylíhlá mláďata pak mají lepší šanci na přežití ve hnízdě. I první snesená vejce jsou zpravidla samicí chráněna, zvláště v severských oblastech nebo při výrazném poklesu teplot. Ptáci tak mohou "sedět", ale k vývoji zárodků nedochází. Zjistit přesně dobu inkubace v přírodě je tudíž obtížné. V literatuře jsou uváděny starší, patrně méně přesné údaje, které délku inkubace podhodnocují. Tak to nejspíš bude i u sokolů, kde se hovoří o pouhých 28 až 29 dnech. Pozdější, více realistická data toto období prodlužují až na 35 dní. Alibistickým výsledkem je 28 až 35 dní. Jako každý biologický systém i tento má svoji variabilitu. Vlivem snížení teplot dochází spíše k prodlužování inkubace a naopak neznáme žádné podmínky, které by ji významně zkracovaly. Nejjasnější je situace, pokud jsou vejce umístěna v inkubátorech. Z odchovu jiných ptáků víme, že u optimalizovaných líhní nejsou rozdíly v délce inkubace větší než asi půl dne, pokud ji měříme do okamžiku prvního prolomení skořápky. Zárodek tak celkem konstantně reaguje na zvyšující se nedostatek kyslíku a začíná dýchat plícemi. Od tohoto okamžiku k vlastnímu opuštění skořápky však mohou uplynout 1 nebo i 2 dny podle aktivity zárodku a velikosti vejce. V chovech sokolů se inkubace v inkubátoru pohybuje mezi 32 až 37 dny do vylíhnutí (31 až 36 do prolomení skořápky). Je pravděpodobné, že divocí ptáci instinktivně "vědí lépe, jak na to" a vdobrých podmínkách nedochází k pomalejšímu vývoji zárodku, spíše naopak. Optimální dobu o prolomení skořápky odhaduji na asi 30 dní, vlastní vyklubání o 1 až 2 dny později.
V případě Týny je situace složitá. Po snesení 3. vejce se v budce zdržovala stále, ale teplota (měřená nepřímo ve dně budky) byla nízká a silně kolísala. Až jeden den po snesení 4. vejce má teplota stabilní průběh. Nutno připomenout, že tou dobou se noční teploty pohybovaly pod bodem mrazu, což mohlo přes veškerou snahu samičky ovlivnit počátek vývoje. První odhady nejčasnějšího vylíhnutí uvažovaly optimální situaci. V současnosti se jeví jako nejpravděpodobnější datum líhnutí až 30.4. To vše za (silně nejistého) předpokladu, že jediné zbylé vajíčko vydrží a je oplozené. Zpoždění do prvních májových dnů by však nebylo překvapením.
A ještě k samotnému přenosu. Stream nabízíme ve třech formátech, z nichž každý má své výhody a nevýhody:
1. Stream DIFF, což je v podstatě změnový gif. Výhodou tohoto formátu je, že se po určitou dobu přenášejí jen změny oproti předchozímu snímku, a to maximálně do 35 - 50 procentní velikosti původního obrazu.
2. Stream GIF je založen na stejném principu jako formát stream diff; vždy se však přenáší celý snímek.
3. Pushovaný JPEG vychází lépe barevně a má výhodnější kompresní poměr než stream gif. Nevýhodou je, že není podporován Internet Explorerem, ale pouze Netscape Navigatorem (který si ovšem můžete zdarma stáhnout na www.netscape.com).