Kdo je Bůh krom Hospodina, kdo je skála, ne-li Bůh náš!

Kdo je Bůh krom Hospodina, kdo je skála, ne-li Bůh náš!

Bůh, který mě opásává statečností a mou cestu činí dokonalou, ten dává mým nohám hbitost laně, na mých posvátných návrších mi dopřává stanout, učí bojovat mé ruce a mé paže napnout bronzový luk.

Podal jsi mi štít své spásy, tvoje pravice mě podepírá, tvá mírnost mé síly rozmnožila. Dals volnost mým krokům, nohy se mi nepodvrtnou.

Budu stíhat nepřátele, dopadnu je. Nevrátím se zpět, dokud je neudolám. Rozdrtím je, že už nepovstanou, pod nohy mi padnou.

Opásals mě statečností k boji; ty, kdo povstávají proti mně, sám srazíš. Obrátil jsi na útěk mé nepřátele, navždy umlčím ty, kdo mě nenávidí.

Budou volat o pomoc, a nespasí je nikdo, volat k Hospodinu, ale neodpoví. Roztluču je, budou jako prach ve větru, smetu je jak bláto z ulic.

Dals mi vyváznout z rozbrojů lidu, vůdcem pronárodů jsi mě ustanovil. Sloužit bude mi i lid, který jsem neznal. Na slovo mě uposlechnou, cizinci se budou vtírat do mé přízně. Cizinci jak tráva zvadnou, vypotácejí se ze svých hradišť.

Živ je Hospodin! Buď požehnána moje skála, vyvýšen buď Bůh, má spása! Bůh, jenž mě pověřil vykonáním pomsty, národy mi podrobuje.

Vysvoboditeli od nepřátel, pozvedáš mě nad ty, kdo proti mně povstávají, ty mě násilníku vyrveš. Proto ti vzdám, Hospodine, mezi pronárody chválu, budu zpívat žalmy tvému jménu.

Velká vítězství dopřává svému králi, prokazuje milosrdenství svému pomazanému, Davidovi, a jeho potomstvu navěky!