Kdo byl skutečný Mikuláš?
Bez ohledu na naše náboženské či ateistické přesvědčení známe Mikuláše úplně všichni, napsal americký magazín Globe. Jeho příklad obdarovávání se ostatně stal hlavním prvkem nadcházejících Vánoc, už se však zapomíná na to, že Mikulášovi z Myry šlo více o pomoc potřebným než o nesmyslné plýtvání dárky, které nás nyní čeká.
„Svatý Nick býval ostatně zobrazován spíše s dětmi na klíně, než s nůší dárků a laskomin, jako jeho odvozené alter ego Santa Claus. Tato mytická postavy de facto vznikla zkomolením Mikulášova jména a dodáním dalších atributů,“ míní týdeník. A jak to tedy bylo se skutečným svatým Mikulášem? Biskup z Myry v Lýkii v dnešním Turecku údajně zemřel 6. prosince 345 nebo 352. Podle některých historiků ovšem nejde o skutečné datum úmrtí – připomínka jeho skonu byla k tomuto dni pouze uměle přiřazena, aby vytlačila hojně oslavovaný pohanský svátek zrození Diany, římské bohyně lovu. I jemu samému ostatně bylo připisováno zničení několika pohanských chrámů.
Mikuláš byl už za svého života velmi oblíbený mezi lidem, proslul štědrostí k potřebným, jako obránce víry před pohanstvím a zachránce nespravedlivě obviněných. Jde o jednoho z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství, ve východních církvích je po Panně Marii druhým nejuctívanějím svatým vůbec. V západní liturgické tradici jeho svátek spojen s rozdáváním dárků dětem. Byl inspirací pro vytvoření. Svatý Mikuláš je uctíván jako patron námořníků, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů. Je též patronem států (Rusko, Lotrinsko) a měst (Amsterdam či Bari). Byl velmi zbožný a po smrti otce měl dědictví rozdat chudým. Někteří z toho odvozují, že v té době byl už váženým knězem či biskupem. Obecně se předpokládá, že se stal biskupem v Myře, což je nynější Demre v Turecku, a to ve velmi mladém věku.
Za Galeriova a Maximinova pronásledování křesťanů byl patrně vězněn. Byl velmi zapáleným obhájcem víry a bojovníkem proti ariánství a pohanství. Zároveň se též patrně zasazoval o spravedlivý přístup k cizincům a dohlížel na spravedlivý chod soudů. Nejspíše moudře, neboť se stal známým též jako ochránce nespravedlivě obviněných. Zúčastnil se prvního nikájského koncilu, kde se tvrdě postavil proti přívržencům ariánství. Pohřben byl původně v Myře, avšak v 11. století, když se Byzantská říše potácela pod útoky četných nájezdníků, stala se Malá Asie součástí islámského světa. Pád Mikulášova hrobu do rukou muslimů vyburcoval italské námořníky, kteří v roce 1087 Myru přepadli a ostatky odvezli do Bari. Mikulášův prázdný sarkofág stojí v tureckém Demre dodnes.
