Kde u nás žijí modré žáby?

Skokan ostronosý

Nejen v tropech, ale i u nás hýří příroda pestrými barvami. Jen je potřeba umět se "správně" dívat. I na některých místech u nás se totiž na jeden týden v roce objeví modré žabky.

Jedná se o samce skokanů ostronosých (Rana arvalis), kteří vymění nenápadné hnědé zbarvení za údajně také nenápadnou modř (viz dále).

Skokan ostronosý patří společně se skokanem hnědým (Rana temporaria) a skokanem štíhlým (Rana dalmatina) do skupiny hnědých skokanů. Vzájemně je velmi těžké tyto druhy odlišit. V určovacích atlasech se dočtete, že skokan ostronosý je o něco menší než skokan hnědý, že má delší zadní končetiny než skokan hnědý a kratší než skokan štíhlý, že má ostrý čenich a na rozdíl od dvou zmiňovaných druhů má velký a tvrdý patní hrbol. Liší se i barevnou kresbou na povrchu těla.

Jediné období v roce, kdy by ani pro laiky nemusel být problém rozlišit všechny tři druhy hnědých skokanů, je jaro - konkrétně doba žabích námluv. Všechny tři druhy se totiž liší nejen dobou, ve které námluvy probíhají a hlasem, který vydávají, ale také zbarvením. Zatímco skokani štíhlí získávají pouze tmavší odstín hnědé a skokanům hnědým se navíc barví hrdlo do modra, samci skokanů ostronosých zmodrají doslova od hlavy až k patě.

Skokan ostronosý (Rana arvalis)

Rozmnožování

Skokani ostronosí přečkávají zimu ukrytí v zemi například v norách hlodavců a v dalších vhodných úkrytech. Na jaře skokani tato zimoviště opouští a přemisťují se do rozmnožovat, a to do různých vodní nádrží. Podmínkou je přítomnost vodních rostlin v litorálu, na ně totiž lepí samičky skokanů ostronosých vajíčka.

Jako první se začíná rozmnožovat skokan štíhlý. Pokud je teplá zima, začínají se vajíčka objevovat už od poloviny března a rozmnožování pak pokračuje ještě další 2 - 3 týdny. Následují skokan ostronosý a skokan hnědý, přičemž období rozmnožování skokana ostronosého trvá pouhý jeden týden.

Proč jsou modří?

Vysvětlení toho, proč se samci skokanů ostronosých zbarvují v době rozmnožování do modra, je několik. Podle jednoho z nich se jedná o repelentní zbarvení, které slouží k tomu, aby se samci snadno navzájem rozlišili a neztráceli čas objímáním jedince stejného pohlaví. Vzhledem k tomu, že období rozmnožování je u skokanů je relativně krátké (trvá pouhý jeden týden), může hrát odlišné zbarvení samců a samic významnou roli.

Skokan ostronosý (Rana arvalis)

Druhým možným vysvětlením je, že modrá barva, ačkoli nám se může zdát velmi nápadná, má krycí funkci. Představme si např. dravé ptáky, kteří proletují nad vodní hladinou. Samci žab díky svému zbarvení a odleskům vody splynou se svým prostředím.

Obojživelník roku 2007

Letos poprvé se Muzeum přírody Český ráj rozhodlo ve spolupráci s Českou herpetologickou společností a Českým svazem ochránců přírody vyhlásit obojživelníka roku. Stal se jím právě skokan ostronosý. Než se dostaneme k odpovědi na otázku, proč se stal letošním obojživelníkem roku právě skokan ostronosý, možná by bylo dobré položit si otázku, proč vůbec vyhlašovat obojživelníka roku. Důvod je prostý: obojživelníci - ať už žáby, čolci nebo mloci patří mezi živočichy citlivé na znečištění a změny životního prostředí a ohrožuje je tedy mnoho faktorů. Škodí jim rušný provoz na komunikacích, které oddělují jejich zimoviště od rozmnožovacích nádrží, znečištění vod, intenzivní hospodaření na rybnících nebo letnění rybníků.

Proč právě skokan ostronosý?

Skokan ostronosý patří mezi druhy, kterým se nedá aktivně příliš pomoci. Potřebuje totiž ke svému životu a rozmnožování nepoškozená přírodní stanoviště. Důležité jsou rybníky s pozvolnými břehy a bohatým litorálním porostem. Skokan ostronosý se nevyskytuje na území ČR plošně, ale spíše roztroušeně na několika lokalitách. Především na jižní a severní Moravě a v jižních Čechách.

Převzato z Českého rozhlasu Leonardo