Kavka ve městě
Kavka ve městě, nový projekt přírodovědného sdružení Ornita, se zaměřuje ve spolupráci se studenty některých pražských škol na výskyt kavky obecné. Jeho výstupem je výstava, kterou sdružení zahájilo v říjnu v Národním muzeu.
Kavka obecná je rozšířena především v Evropě, v České republice se vyskytuje na celém území kromě hor. Těžiště jejího výskytu přitom leží přímo v lidských sídlech. I tady jsou ale téměř ohroženým druhem. Jana Charváta zajímalo právě to, proč kavky ve městech v posledních 30 letech ubývá. Ptal se na to doktora Jaroslava Cepáka z kroužkovací stanice Národního muzea.
Příčiny úbytku nejsou zcela přesně známy, Česká republika je tak trochu výjimka, protože v ostatních státech nedošlo k tak silnému úbytku kavek. Například v západní Evropě nebo ve Skandinávii (v jižním Švédsku) se můžeme s kavkou setkat i v otevřené krajině. Zřejmě to souvisí i se změnami lidského hospodaření, s intenzifikací aj. Ale přesná příčina úbytku zatím nebyla vysvětlena.
Jak byly mapovány populace kavky ve městech nebo na venkově v minulé době?
Vzhledem k tomu, že se u nás jedná převážně o synantropně žijící druh, byly údaje o početnosti kavek v Praze získávány zhruba v průběhu minulého století. Ve 40. letech minulého století vyšla kniha Pražské ptactvo - podle ní už můžeme vycházet z historických údajů. U nás se potom výskyt ptáků podrobně mapuje formou hnízdních atlasů od 70. let minulého století. Zatím proběhla tři celostátní mapování ptáků zhruba po 10, 15 letech, čili údaje máme na republikové úrovni poměrně přesné za období posledních 40 až 50 let. Z těchto údajů víme, že za posledních 40 let klesla celorepublikově populace kavek zhruba na třetinu.
Může váš projekt výrazně napomoci k mapování, nebo ho spíše vnímáte jako doplňkový?
Určitě může výrazně napomoci poznání početnosti a biologie kavky, tedy té pražské synantropní populace. Ona čítá několik desítek hnízdících párů, odhadoval bych to na 100-150 párů, možná i 200. Vlastně všechna ta celostátní mapování byla vždycky založena na činnosti amatérských ornitologů - a v případě tohoto pražského mapování pomáhají děti. Kavka je dobře rozpoznatelná, je to nezaměnitelný druh. Údaje jsou opravdu cenné, když je získává větší počet mapovatelů.
Probíhá monitoring ptáků také například prostřednictvím kroužkování?
Kroužkování ptáků má u nás dlouholetou historii, která trvá zhruba 80 let. Kroužkování u nás provádí kolem 450 dobrovolníků, konkrétně na počtu okroužkovaných kavek je právě vidět jejich úbytek. Kroužkování výrazně přispělo k vhledu do migrace. Například víme, že u kavek mláďata v prvním roce života migrují, první zimu tráví v západní Evropě. Zimoviště našich ptáků se nacházejí ve východní části Francie, například v Alsasku. Víme, že se dospělé kavky stále - v zásadě po celý rok - drží poblíž hnízdiště a navštěvují je i v zimě. Víme také, že na zimu se sem přesouvají ptáci ze severovýchodu: byli tu zaznamenány kavky, které byly okroužkovány v Polsku nebo Bělorusku - ty tedy tvoří většinu populace zimující u nás. A zejména ti mladí se posunují jihozápadním směrem a jsou nahrazováni populacemi ze severovýchodu, podobně jako je tomu u havrana. Zimující kavky tvoří s havrany smíšená hejna a společná nocoviště.
Jak je to v jiných regionech České republiky - v jakých regionech se kavka vyskytuje nejvíce a kde je třeba méně hojná?
V současné době je hnízdní populace kavek vázána pouze na města, čili jsou u nás jenom městské populace, a to jen v některých městech. Pražská populace je poměrně početná, v Táboře a v Třeboni hnízdí také početné populace kavek. A rovněž v Brně, v Olomouci, ve Žďáru nad Sázavou, na Vysočině. Tam všude jsou kavky kroužkovány, ale z volné krajiny už naprosto zmizely, žádná kolonie v otevřené krajině neexistuje.
Jaké další druhy mají hnízdiště ve městech? Můžeme s nějakým druhem kavku srovnávat?
Ano, synantropní typ výskytu je podobný u rorýse. Jak kavka tak rorýs, když ještě neexistovala lidská sídla, hnízdili v otevřené krajině – rorýs na skalách a kavka na skalách nebo v dutinách starých stromů. A potom se vznikem lidských sídlišť se přesunuli do měst. Ani u rorýse v současné době neznáme žádná přírodní hnízdiště, 100 % jeho populace hnízdí ve městech na budovách.
Chystají se nějaké další podpůrné programy, které by vedly ke zvýšení počtu kolonií kavek?
Kavce lze poměrně úspěšně aktivně pomoci vyvěšováním hnízdních budek, tzv. „kavkovníků“, protože zvláště v posledních 20 letech v souvislosti s údržbou a rekonstrukcemi starých budov možností hnízdění pro kavku ubývá. Takže vyvěšováním hnízdních budek jim lze hodně pomoci a populaci zvýšit.
