Karel Barták: EU ztrácí dech na globální hospodářské scéně

Debatu na toto téma zahájili nejvyšší „sedmadvacítky“ ve čtvrtek v Bruselu a už první kolo ukázalo, že nebude vůbec snadná. Státníci se totiž víceméně shodují v názoru, že situace je vážná a že je třeba něco dělat. Daleko méně už ale v tom, co by to mělo být.

Čtěte také

Marek Hudema: Konkurenceschopnost Evropské unie stále u ledu

Debata se točila kolem zprávy vypracované italským expremiérem Enricem Lettou, 150stránkového dokumentu, plodu osmi měsíců práce a čtyř set setkání ve všech členských státech. Obsahuje řadu radikálních návrhů, jejichž realizace má vydláždit cestu k nápravě.  

A varuje, že pokud se s tím okamžitě nezačne, ztratí Evropská unie své místo ve světové ekonomice. Bude vytlačena na její okraj a přestane být globálním hráčem se všemi důsledky pro své mocenské i ekonomické postavení a také pro životní úroveň svých obyvatel.

Čtěte také

Karel Barták: Způsob, jak funguje jednotný vnitřní trh EU, neodpovídá jejím budoucím potřebám

Letta zdůrazňuje, že pokud chce EU skutečně dotáhnout do konce náročnou „zelenou“ a digitální transformaci, významně posílit svou obranyschopnost, dostát svým závazkům vůči Ukrajině a zvládnout i takové výzvy, jako je stárnutí obyvatelstva, musí učinit obrovské investice. Veřejné peníze stačit nebudou – Letta proto horuje pro integraci evropských finančních trhů, říká tomu „unie úspor a investic“.

Domnívá se, že takový krok, který se měl udělat už dávno, by například umožnil investovat obrovské soukromé úspory Evropanů do evropské ekonomiky. Za stávající situace jejich značná část, kolem 300 miliard eur ročně, směřuje do Spojených států. Pro investory je prostě jednotný a přehledný americký trh lákavější než 27 evropských s různými pravidly a překážkami.

Čtěte také

Karel Barták: Strategická autonomie EU – heslo, nebo program?

Pro řadu lidí je Lettova zpráva z tohoto hlediska překvapivým prozřením. Mnozí se domnívali, že v Evropské unii, kde převládá jednotná měna, jsou trhy propojeny a fiskální pravidla sjednocena, kromě daní. Ale ono to tak není, stejně jako nejsou integrovány trhy s energiemi, s telekomunikacemi, pro moderní rozvoj zcela klíčové. Navzdory třicetileté existenci jednotného vnitřního trhu tak v několika stěžejních oblastech přetrvává fragmentace, která podvazuje konkurenceschopnost, prodražuje provoz a odrazuje investory.

Proces zahájen, konec nejasný

Letta vedle mobilizace soukromého kapitálu doporučuje sdílet část prostředků, které státy na národní úrovni vydávají na veřejnou podporu podnikům. Zvláštní fondy by měla EU podle něj mít na posilování obrany, na rozvoj nových technologií i na usnadnění budoucího vstupu nových zemí do Unie.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Prostě si představuje, že se EU bude chovat daleko více jako jednolitý blok, což zavání až federalismem. Taková ambice se řadě vlád nezamlouvá. Dalším se zase nelíbí, že by si EU jako taková měla i do budoucna půjčovat na mezinárodních trzích k financování společných projektů a navýšit společný rozpočet. Také sdílení národních peněz na veřejné podpory je pro některé těžko stravitelné.

Lettova doporučení tedy většinu evropských lídrů nenadchla, ale poskytla jim materiál k přemýšlení už proto, že do značné míry sdílejí jeho znepokojení. Pokračovat budou koncem června, kdy jim další zprávu, tentokrát o konkurenceschopnosti, předloží Mario Draghi, také italský expremiér a bývalý šéf Evropské centrální banky. Proces evropského sebezpytování byl zahájen a jeho konec je nejasný.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz