Judita v Asii (středa 20. srpna 2003)
Přesně před týdnem letěla Judita nad Bosporem z Evropy do Asie. A přesně za týden to budou dva roky, co tato samička čápa bílého opustila Dvůr Králové, a ještě se do něj od té doby nevrátila. Ale ne, tentokrát tu nebudu spekulovat proč. Prostě nevíme. Nejsme ani schopni říci, jestli si Judita udělala dva roky prázdnin, anebo jestli je to jakýsi čapí bludný Holanďan...
Faktem je, že Judita je ještě nevyzpytatelnější než ostatní čápi. Nečekal jsem, že tak brzo opustí Rumunsko. Stejně tak se nevyplnil předpoklad, že se zastaví u jezera Iznik u asijských břehů Marmarského moře, kde pobyla při cestě do Evropy. Minula i oblast západně od Ankary, kde se zdržovala na jaře. A aby toho nebylo málo, 15. srpna se kus cesty vrátila. Od té doby je severovýchodně od Aksehiru...
Ve fotogalerii najdete pár obrázků z ISS a raketoplánů. Když se na ně dívám, napadá mě, jak asi čápi vnímají přelet Bosporu. Nejde o ten proužek vody, ale o to, že musí letět nad nekonečným Istanbulem, který se na asijské straně táhne desítky kilometrů daleko. (Kdysi jsme s Frantou chtěli vyjet večer autem z města; po čtyřiceti kilometrech jsme to vzdali a začali hledat hotel - formální hranice Istanbulu byla sice za námi, ale souvislá zástavba nekončila.) Kdo ví, jestli váhání Judity i dalších čápů před přeletem Bosporu nebylo způsobeno právě tím, že se báli vyletět nad to nekonečné moře domů...