Jaroslav Kříženecký: Dizertace s průstřelem břicha
Český genetik, biolog, fyziolog a teoretik vědy Jaroslav Kříženecký dosáhl pozoruhodných vědeckých výsledků. Nadto se vždy zapojoval do veřejné debaty, ve které stál na straně těch nejdůležitějších lidských hodnot. Během svého života byl vězněm nacismu za druhé světové války i komunismu ve smutných 50. letech. Důvodem k uvěznění byly jen charakterové vlastnosti a vědecké názory, které se ukázaly být v rozporu s oficiálně proklamovanou ideologií. Syrovou osobní zkušenost si prožil i jako mladík za první světové války.
Jaroslav Kříženecký se narodil 2. března 1896 v Praze jako syn významného architekta a profesora na ČVUT Rudolfa Kříženeckého. Byl také synovcem průkopníka kinematografie Jana Kříženeckého. Už jako student první české reálky v Ječné ulici se Kříženecký zajímal o přírodu a zejména entomologii. Na půdě této prestižní střední školy se mohl setkávat s originálním českým filozofem a souputníkem T. G. Masaryka Emanuelem Rádlem, který zde učil. S Rádlem spojoval Kříženeckého zájem o biologii, ale známý filozof působil na talentovaného mladíka také při utváření životních názorů a postojů. Vedle Rádla tehdy Kříženeckého ovlivnil i proslulý biolog Vladislav Růžička, který mu poskytl k vědecké práci dokonce laboratoře Ústavu obecné biologie na lékařské fakultě.
Vědcem a vojákem
Kříženecký reálku absolvoval s vynikajícími výsledky v roce 1913 a hned se zapsal na Zemědělskou fakultu České vysoké školy technické v Praze. Slibně se rozvíjející kariéra mladého vědce, který již na střední škole publikoval a v osmnácti letech vydal knižně první velký vědecký spis o určení pohlaví, byla záhy přerušena vypuknutím první světové války. Jaroslav Kříženecký byl odveden k národnostně převážně německému 42. pěšímu pluku do Terezína, jenž v rámci 29. pěší divize brzo putoval na balkánskou frontu.
S tyfem a průstřelem břicha k doktorátu
V řadách terezínského pluku Kříženecký patrně prošel nejen balkánskou, ale v roce 1915 i italskou a později ruskou frontu. Konkrétnější údaje o jeho pobytu v těchto destinacích zatím bohužel nemáme. Je však známo, že prodělal tyfus a také průstřel břicha. I přes válečné útrapy a těžké zranění ale ani na frontě nezapomínal na studium. Svému vedoucímu práce docentu Vladislavu Růžičkovi posílal na dopisnicích polní pošty na pokračování úvahy o problémech sexuální diferenciace. Právě na základě těchto úvah a starších výzkumů mohl ihned po válce předložit svou dizertaci a obdržet titul doktor technických věd.
O smrti hladem
O tom, čeho všeho byl na frontě Kříženecký svědkem, může ale zprostředkovaně vypovědět i vydání útlého, nicméně svým tématem závažného spisku O smrti hladem a porušování organismu nedostatečnou výživou, který mladému a nadějnému autorovi vydal J. Otto v posledním válečném roce 1918. Ani válka tak nedokázala přerušit nastoupené životní směřování. Kříženecký se už záhy po svléknutí uniformy stal odborným asistentem na Ústavu obecné biologie Lékařské fakulty Karlovy univerzity u svého dřívějšího mentora profesora Růžičky. Brzo začal působit i na jiných vysokých školách zejména v Brně.
Proč nejsem komunistou
Jaroslav Kříženecký postupně vyrostl ve velmi významnou osobnost českých přírodních věd. Jeho působení je spjato zejména s genetikou, v níž se záhy pustil do propagace díla zakladatele genetiky Gregora Mendela. Jméno tohoto brněnského augustiniána se stalo světově proslulým velkou měrou díky Jaroslavu Kříženeckému. Právě kvůli Mendelovi se ovšem stal i obětí komunistické perzekuce. Když v roce 1957 Kříženecký vystoupil proti zcela absurdním vývodům komunisty propagovaného stalinského agronoma Trofima Lysenka, bylo proti němu zahájeno trestní řízení. Za odpor k oficiálně prosazovaným a zcela mylným a nevědeckým teoriím byl Kříženecký stižen jeden a půlletým vězením. Jistě mu tehdy nepřidalo, že již v roce 1925 podpořil svou úvahou anketu Karla Čapka Proč nejsem komunistou, která tehdy vycházela v Peroutkově Přítomnosti.
Vězněm obou totalit
I na následky věznění, k nimž je nutno připočítat ještě opakovaná zatčení gestapem za druhé světové války a další nespravedlivá postižení ze strany komunistické moci, Kříženecký zemřel v prosinci roku 1964 ve věku nedožitých devětašedesáti let. Útěchou mu mohlo být, že lysenkovština byla již minulostí a zadostiučiněním pak jistě to, že zemřel jako přednosta Genetického oddělení Gregora Mendela v brněnském Moravském muzeu.