Jarní záhony a komposty
Opakovanou pěstitelskou prací na podzim bylo zrytí záhonů na tzv. hrubou hroudu (i s existujícími pěšinkami). Teď musíme záhony obnovit a připravit je k osetí nebo osázení. Není úplně jedno, jaké rozměry zvolíme: měly by být dobře přístupné z obou stran a tak široké, abychom dosáhli na všechna místa.
Osvědčila se šířka 1,2 metru a pěšinka mezi nimi 0,3 metru. Větší záhony neobsáhneme a musíme do nich šlapat, menší jsou plýtváním pěstební plochou. Podle budoucích plodin volíme intenzitu jejich pohnojení kompostem: pro košťálovou a plodovou zeleninu volíme silnou dávku kompostu (30 až 40 kg na plochu 10 m čtverečních ), pro další zeleniny kořenové, listové a cibulové nanejvýš dávku poloviční, spíše třetinovou. Pro výsevy luskovin není třeba hnojit vůbec, tyto plodiny si "obstarávají" živiny ze vzdušného dusíku jeho poutáním do hlízek při kořenech. Nemáme-li přírodní kompost, můžeme si sami "vyrobit" kompostový substrát náhradní, a to smícháním 0,5 m3 suché rašeliny a 0,5 m3 dobré zahradnické zeminy. Po rozvrstvení na výšku 20 cm přidejte 2,0 kg mletého vápence, pak 2 kg ledku draselnoamonného a 1 kg trojitého substrátu plus 1 kg draselné soli 60 (nebo 1 kg síranu draselného pro rostliny, které nesnášejí chlór). Důkladně promíchejte aspoň trojnásobným přeházením všech vrstev.