Jak vysvětlit chování čápů? (úterý 19. listopadu 2002)
Navzdory našemu očekávání Petr až do předvčerejšího večera nepokračoval v cestě a zůstával na uzbecko-afghánské hranici. Nová data by měla být k dispozici během dneška. Naopak Roman se včera vrátil o sto kilometrů na západ, zhruba do míst, odkud odletěl 2. listopadu. Tolik místo úvodu k velmi zajímavému zamyšlení, které napsal Luboš Peške. MB
Podle očekávání odlétli ze sibiřského hnízdiště u Obu v srpnu (Kateřina), či v první dekádě září (Petr 6. 9., Roman 7. 9.) na jih. Jediný Roman celkem přímočaře směřoval jihozápadní cestou do východního Turkmenistánu. Zde se na několika nepříliš vzdálených místech zdržuje již 2 měsíce. Zdá se, že již 14. 9. dosáhl svého trvalého zimoviště.
Petr použil cestu, kterou jsme podle dat o tahu různých asijských druhů ptáků předpokládali. Celkem rozvážně směřoval okolo hlavních pohoří k jihozápadu, později jižněji a v polovině listopadu naznačil otáčku na jihovýchod. Cesta byla přerušena několika zastávkami o délce 7-14 dnů (10, 14, 7, 14, asi 7 a 4). To celkem dobře odpovídá typickým tahovým zastávkám. Místo, kde se nyní zdržuje, není asi typickým zimovištěm a předpokládám, že brzy bude pokračovat v další cestě.
Nejvážnější je situace Kateřiny. Poměrně brzký odlet spolu s komplikovanou dráhou tahu s jednou smyčkou ji zavedl do hornatého terénu na okraji čínské pouště Takla Makan. Spíše to připomíná bloudění. Její první zastávky trvaly 18 a 19 dnů, v Číně pak pobývala 26 dnů na jednom a v současnosti již 20 dnů na druhém nepříliš vzdáleném místě. Od hnízdiště je pouhých 1500 km, ačkoliv její letová trasa byla téměř dvojnásobná. Samotná poloha na 41 st. s. š. sice zhruba odpovídá zimovišti čápů v jižním Španělsku, ale vysoká nadmořská výška a kontinentální poloha v blízkosti Ťan Šanu na okraji severočínských pouští jistě neskýtá vhodné zimní podmínky. Trasa jejího tahu nemá jednoznačný směr. Přerušení tahu jsou patrně delší, než bychom předpokládali při běžných tahových zastávkách pro doplnění energie. Viděno lidskýma očima, její smyčka na hranicích s Čínou připomíná spíše opravu zbloudění. Jakoby plánovanou návštěvu známé zastávky, od které se odklonila a opravu navigace provedla opožděně o jeden den. Smyčka je jiná než u Kryštofa v Maroku, který se navrátil na stejné místo, které předtím opustil. Zdá se zajímavé, že při pokračování tahu se navrátila na přesně stejnou trasu. Avšak návratem na sever ztratila v souhrnu asi 400 km. Její nečekaná otočka na východ možná přišla právě o těch ztracených 400 km dříve! Petr, který se drží pravděpodobné trasy, "odbočoval", porovnáme-li pouze severní šířku, právě o těch 400 - 450 km jižněji! Nebo je to úplně jinak. Nabízí se říci, že se po odletu z hnízdiště z nějakých důvodů dostala mimo svoji tahovou trasu, příliš východně a od té doby pokračuje s chybami v "naprogramované" trase, bohužel téměř 1000 km jinde. A přelet přes hory na jih už asi není možný. Jeřábi panenští jej realizovali o více jak měsíc dříve (6.10.). Její situaci považuji za velmi obtížnou.