Herec vypravuje

16. červen 2016

Dnešní setkání s výraznou osobností, jež zanechala svůj otisk i v rozhlasovém archivu, budeme odvíjet kolem vyprávění, v němž známý a velmi hojně obsazovaný herec Teodor Pištěk zachytil hlavní a nejdůležitější etapy svého uměleckého života. A s ohledem na fakt, že Pištěk působil především v českém meziválečném filmu, nikoho neudiví, že i jeho vyprávění se bude dotýkat hlavně spolupráce s filmem.

Abychom zdůraznili význam, jaký pro českou kinematografii a vývoj českého filmového herectví Teodor Pištěk měl, konstatujme pouze jedno udivující číslo: před filmovou kamerou se objevoval (s menšími přestávkami) pravidelně v rozmezí let 1920 až 1959. A za tu dobu hrál přesně ve 325 filmech – především české, ale také rakouské a německé provenience. K tomu se pak sluší ještě dodat jeho životní data – narodil se 13. května 1895 v Praze na Vinohradech, zemřel 5. srpna 1960 v Mukařově.

cívka s filmovým pásem - ilustrační foto

Teodor Pištěk patřil k té generaci herců, již měli herectví a zpočátku hlavně herectví divadelní zakódováno v rodinné anamnéze. Jeho tatínek Jan Pištěk byl majitelem Lidového divadla na Královských Vinohradech, jemuž se familiárně říkalo „Pištěkárna“. Jeho maminka byla herečka, která se jmenovala Marie Kousková-Slánská. Poté, kdy Pištěkův otec zemřel (1918) se mladý Teodor ujal řízení divadla sám. I když se posléze divadelním prknům vzdálil a soustředil se především na herectví filmové, prožil krátké období i v divadelním angažmá – bylo to v Divadle na Královských Vinohradech, a to v letech 1919-1921.

Divadlo na Vinohradech - 30. léta 20. století

Divadlo na Vinohradech - 30. léta 20. století. Foto: Archivní a programové fondy Čs. rozhlasu

O něco později hrál v Divadle Vlasty Buriana, poté v nuselském Tylově divadle (1936 až 1945) a v Divadle S. K. Neumanna v Libni (1947 – 1951), kterému dokonce nějakou dobu řediteloval. Jeho doménou však byla – jak už bylo řečeno – tvorba filmová.
Vzpomínky Teodora Pistěka, jež na této stránce uvádíme ve třech částech, byly natočeny v roce 1956. V první části vypráví herec o svých začátcích, druhá je věnována počátkům českého filmu, ve třetí pak porovnává svoje působení pro divadlo a pro film. Vyprávění je vedeno s jemným humorem a milou sebeironií, jež byly hlavními rysy Pištěkovy osobnosti, jež se rovněž promítaly do jeho herectví.

theodor-pistek-i60.cz.jpg

Dnes si herectví Teodora Pištěka připomínají hlavně milovníci filmů pro pamětníky. A těm se jistě vybaví i pestrá skladba jeho hereckých kolegů, kteří se po jeho boku ve filmech pravidelně objevovali. Nejtrvalejší herecké partnerství Pištěka pojilo s Antonií Nedošínskou, s níž vytvořil velkou řadu svérázných figurek, povětšinou manželských párů, jež byly povětšinou úsměvnou karikaturou typicky měšťáckých vztahů. (S Nedošínskou hrál Pištěk ve filmech: STRÝČEK Z AMERIKY, MATKA KRÁČMERKA, JEDNA Z MILIONU, BARBORA ŘÁDÍ, KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA, OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA, KARIÉRA MATKY LÍZALKY, PRVNÍ POLÍBENÍ, CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH, STUDENTSKÁ MÁMA, VDOVIČKA SPADLÁ S NEBE aj.).

Antonie Nedošínská

Mezi další Pištěkovy partnery na filmovém plátně patřili např. Vlasta Burian a Oldřich Nový. Za všechny filmy, v nichž Pištěk hrál (byť často jen nevelké role) a které se dodnes objevují na televizních obrazovkách, připomeňme: C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK, MUŽI V OFFSIDU, NAČERADEC, KRÁL KIBICŮ, ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC, REVIZOR, HEJ – RUP!, ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA!, DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ, BARON PRÁŠIL, KATAKOMBY, TETIČKA, HOTEL MODRÁ HVĚZDA, Z ČESKÝCH MLÝNŮ, VALENTIN DOBROTIVÝ…
Po válce se už mnoha filmových úloh nedočkal. Jeho poslední rolí byl princův pobočník v pohádce Princezna se zlatou hvězdou (1959). Byl oceněn titulem Průkopník českého filmu (1946) a v roce 1955 mu byl udělen titul zasloužilý umělec .

Promítací přístroj bioscope

Promítací přístoj bioscope. Foto: public domain

Spustit audio