Hans Christian Andersen. Dětství autora pohádky Princezna na hrášku připomíná drsný horor
Jeden z největších pohádkářů světa se narodil 2. dubna 1805. Hans Christian Andersen je i po více než dvou stoletích stále nejčtenějším i nejpřekládanějším dánským autorem. Jeho pohádkové knihy stojí v žebříčku nejpřekládanějších děl světové literatury na čtvrtém místě – hned po Bibli, Pinocchiovi a Malém princi. Jeho rodinné poměry ale měly do pohádky opravdu daleko, připomínaly spíš drsný horor.
Na svět přišel jako syn chorého dvaadvacetiletého ševce Hanse Andersena a jeho o sedm let starší ženy Anny Marie, která neuměla číst a psát. Pocházel z velmi chudých poměrů. Celá rodina žila a spala v jedné malé místnosti. Jeho matka byla pradlena a ke sklonku života propadla pití.
Hans Christian Andersen byl podle dobových svědectví přecitlivělý, ctižádostivý a marnivý. Jeho sociální původ ho celoživotně traumatizoval a tyto duševní otřesy z mládí dávaly průchod jeho neskutečné potřebě společenského a uměleckého uznání, ale i nezdolné vytrvalosti v cestě za úspěchem.
Související
-
Karel May. Autora Vinnetoua zatkli četníci ve stodole u Děčína. Tvrdil, že zdědil kakaové plantáže
Poznal chudobu i bohatství, prožil roky ve vězení i na výsluní slávy. Pouštěmi či prériemi se dovedl prohánět, aniž by opustil svou pracovnu. Napsal Martin Sládeček.
-
Host: Michal Vaněček, autor pohádek a řady dětských knih
Napíše pokračování románu Mlýn? Jaký je podle něj dnešní mladý čtenář? A proč založil Nadaci T-Soft, která mj. podporuje handicapované sportovce? Moderuje Ondřej Kepka.
-
Pyšná princezna. Klenot československé kinematografie
Pohádka Pyšná princezna měla premiéru 26. září 1952. Její natáčení bylo málem zakázáno. Autoři museli původní scénář hodně pozměnit. Natáčení poznamenal i velký skandál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
