Génius smíchu
Součástí Grand Festivalu smíchu, který se od roku 2001 pořádá pravidelně ve Východočeském divadel v Pardubicích, je udílení prestižního ocenění Genius smíchu, které náleží významné herecké osobnosti, jež se nesmazatelným způsobem zapsala do dějin komediálního žánru. V roce 2013 dostal tuto cenu herec Lubomír Lipský.
Oblíbený komik Lipský tuto cenu obdržel u příležitosti svých 90. narozenin (v Pelhřimově se narodil 19. dubna 1923), nicméně okolnost dosažení takto požehnaného věku byla jen vnější záležitostí. Lubomír Lipský si podobné ocenění zcela a bez jakýchkoli pochyb zasloužil svým celoživotním dílem. Na divadelní scénách působil neuvěřitelných 80 let. Poprvé totiž vystoupil ve Strakonickém dudákovi v inscenaci pelhřimovských ochotníků (Lipského tatínek byl vášnivý ochotník a své syny k divadlu přivedl již v útlém věku) – to bylo v roce 1935. A ve velkých i drobných rolích hrál na divadle téměř do své smrti (zemřel 2. října 2015).
Od mladého věku inklinoval ke komicky laděným hereckým kreacím. Zaujetí pro divadlo ho přimělo, aby společně se svým bratrem Oldřichem (pozdější slavný filmový režisér) a se stejně starými spolužáky (s Otomarem Krejčou a Jiřím Lírem) založili v rodném Pelhřimově ochotnický soubor Dramatické studio mladých. To bylo ještě za války. Hned po roce 1945 se Lipský stal jedním ze zakladatelů pražského Divadla satiry. Později (v roce 1950) se stal členem souboru Městských divadel pražských, jemuž zůstal věrný nejen dalších 40 let (tedy do roku 1990, kdy odešel do důchodu), ale mnohem déle. Na scéně Divadla ABC vystupoval, byť mnohdy už jen v drobných rolích, prakticky do posledních okamžiků života.
Lubomír Lipský a Jiřina Bohdalová při natáčení rozhlasové estrády - 1984
Lubomír Lipský byl však nejen talentovaným hercem, měl nadání i v dalších oblastech. V době studií se věnoval divadelní vědě a estetice na FF UK (studium sice nedokončil, ale stalo se mu dobrým základem k teoretickému pochopení zásad herecké práce). Projevil velmi dobré schopnosti i jako hudebník. V dětských letech se učil hře na klavír, během gymnaziálních studií se naučil na saxofon a hrál v jazzovém orchestru. A ještě později zvládl i hru na pozoun (mohli jste být svědky jeho pozounové kreace například ve skvělé inscenaci divadla ABC Pan Kaplan má třídu rád).
Z Lipského nezapomenutelných komediálních kreací na divadelních prknech bývá zpravidla zmiňována jeho hlavní role v komedii J.B. Thomase Charleyova teta. Rolí bylo však nepočítaně. Stejně tak tomu bylo s filmem – tady připomeňme alespoň několik titulů, na které diváci nezapomněli: Lipský hrál alchymistu v Císařově pekaři a Pekařově císaři, učitele literatury George Camela v parodii na brakové detektivky Čtyři vraždy stačí, drahoušku, hlavní roli i v komedii z cirkusového prostředí Šest medvědů s Cibulkou, anebo postavu hamižného vedoucího prodejny z oblíbené pohádky Ať žijí duchové.
V oblasti rozhlasového herectví nepůsobil jenom jako oblíbený komik na mnoha estrádách a jako vypravěč anekdot. Ve zvukové ukázce uvádím úryvek z Lipského vůbec prvního vystoupení v rozhlase – v roce 1954 četl povídku Marka Twaina Senátorovým tajemníkem.
Lipský byl rovněž velmi často angažován Československou a později Českou televizí. Neobyčejnou popularitu mu získala role dědy Potůčka v oblíbeném seriálu Tři chlapi v chalupě. A stejně tak nezapomenutelnou se stala postava Hlustvisiháka…. I tu zde připomínám jednou z oblíbených scének, jichž postupně vznikla celá řada.
Lubomír Lipský se zařadil mezi legendy českého komediálního herectví.
Před natáčením v rozhlase - Lubomír Lipský, Jiřína Bohdalová a Miloš Kopecký - 80. léta. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu