František Běhounek
Pořad, ke kterému se dnes vrátíme, se v premiéře vysílal na samém konci prosince roku 1972. Jmenoval se „Život proti smrti“ a jeho autor, redaktor Milan Bauman v něm přinesl rozhlasový portrét známého českého vědce, předního radiologa, autora mnoha odborných, ale také vědecko-fantastických a dobrodružných knih, současně někdejšího polárního badatele Františka Běhounka.
Ona polární epizoda v životě Františka Běhounka se odehrála v roce 1928, kdy se – tehdy třicetiletý – jako odborník v oboru kosmického záření, stal členem posádky vzducholodi Italia, která pod velením generála Nobileho přeletěla severní pól. Vzducholoď ovšem na zpáteční cestě ztroskotala a Běhounek s ostatními členy posádky strávil několik týdnů na ledové kře. Tyto dramatické zážitky popsal v knize Trosečníci na kře ledové, později byla vydána znovu pod názvem Trosečníci polárního moře. František Běhounek, který vystudoval obor radiologie na pařížské Sorbonně pod vedením slavné madam Curiové, vedl později pražský radiologický ústav, po roce 1951 se stal šéfem pražského Onkologického ústavu, o něco později se stal expertem pro výzkum atomového záření v organizaci UNESCO. Od roku 1956 vedl katedru dozimetrie ionizujícího záření na ČVUT v Praze.
Život profesora Běhounka se uzavřel náhle dne 1. ledna 1973, tedy pouhých několik dní poté, kdy byl v rozhlase uveden pořad, ve kterém vědec a spisovatel vypráví o svém životě.
