Evropská pravice se obrací proti muslimům

23. prosinec 2010

Muslimové nežijí jen na Blízkém východě, ale také na starém kontinentu, zejména v bohatších členských zemích Evropské unie. Soužití imigrantských komunit se starousedlíky ovšem není vždy bez problémů, a tak se čím dál častěji objevuje nový fenomén, totiž protimuslimská rétorika krajně pravicových stran. Píše o tom agentura Reuters.

Evropské krajně pravicové strany stupňují svou protimuslimskou rétoriku, navazují vztahy napříč hranicemi, a dokonce oslavují Izrael jako baštu proti militantnímu islámu. Vůdkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová v minulých dnech šokovala Francii, když muslimy modlící se mimo své přeplněné mešity přirovnala k nacistické okupaci. Švýcarský bojovník za zákaz minaretů Oskar Freysinger na pařížské schůzce krajní pravice upozornil na "demografickou, sociologickou a psychologickou islamizaci Evropy".

Nizozemec Geert Wilders, jehož strana podporuje nizozemskou vládu, minulý týden Reuters řekl, že organizuje "mezinárodní spojenectví svobody", které má sjednotit skupiny "aktivní v boji proti islámu". Krátce předtím Wilders navštívil Izrael, kde podpořil osidlování západního břehu Jordánu a řekl, že Palestinci by měli odejít do Jordánska. Ve stejnou dobu byli v Izraeli na návštěvě podobně smýšlející politici z Německa, Rakouska, Belgie, Švédska i odjinud. "Naše kultura je založena na křesťanství, judaismu a humanismu a Izraelci bojují náš boj. Pokud teď padne Jeruzalém, padne příště Amsterodam a New York," řekl Wilders. I když usiluje o protimuslimské spojence v zahraničí, Wilders se od tradičních krajně pravicových stran distancuje. Uvedl, že francouzská Národní fronta nebo britská Národní strana jsou podle něj otevřeně rasistické a on o spojení s nimi nestojí.

Kampaně proti muslimům nabývají v Evropě čím dál větší ohlas. Zvlášť se to projevilo loňským zákazem minaretů ve Švýcarsku a letošním francouzským zákonem zakazujícím plné zahalování tváře na veřejnosti. Podpora takovým krokům se šíří mimo okruh protiimigrantských stran směrem k politickému centru, souběžně s tím, jak globalizace a stárnutí evropského obyvatelstva živí obavy voličů o národní svrchovanost, říká přední francouzský analytik Dominique Reynie. Finanční krize podle něho vedla víc voličů k tomu, aby souhlasili s názorem krajní pravice, podle níž jsou tradiční politické elity neschopné situaci řešit.

"Někteří lidé odmítají to, co považují za ztrátu svého tradičního kulturního nebo náboženského prostředí," řekl Reynie listu Le Monde. Odtud prý pocházejí problémy s mešitami, burkami a islámskými jídelními předpisy. Někteří politici na krajní pravici vidí podobné trendy ve Spojených státech. Wilders se 11. září zúčastnil v New Yorku protestu proti plánované výstavbě mešity poblíž bývalého Světového obchodního střediska, zničeného v roce 2001. Vůdce Svobodné strany Rakouska Heinz-Christian Strache zas prohlásil, že chce navštívit USA a setkat se s vůdci populistického hnutí Tea Party.

Návštěvy pravičáků v Izraeli jsou podle některých analytiků známkou vytváření "nové krajní pravice" oproti starším extremistům, kteří byli často antisemitští. Vyhlašování podpory Izraeli dává tomuto proudu příležitost stavět se proti muslimům ve svých domovských zemích, protože evropští muslimové jsou často propalestinští, a tak se pravičáci rozhodli naopak oslavovat Izrael jako frontovou linii proti militantnímu islámu. Významný izraelský deník Haarec se však nemá pro takové postoje žádné sympatie. Izraelský list evropské pravičáky obvinil, že jen mění svého tradičního nepřítele - židovského démona - za nový model muslimského imigranta-zločince. Proti-muslimsky naladění politici podle Haarecu do Izraele jezdí jen proto, aby se jim dostalo "židovského rozhřešení, které je přivede blíž k politické moci".

Spustit audio