Evropa má nový červený seznam ptáků

Papuchalk bělobradý (Fratercula arctica)
Papuchalk bělobradý (Fratercula arctica)
BirdLife International, IUCN a Evropská komise představili včera historicky první červený seznam ptáků Evropy. Navzdory nezpochybnitelným ochranářským úspěchům je v Evropské unii stále každý pátý ptačí druh ohrožen vyhynutím. Hlavními příčinami jsou špatné praktiky v zemědělství, ztráta vhodného prostředí a klimatické změny.

Po třech letech usilovné práce vydalo konsorcium vedené BirdLife International a financované Evropskou komisí nový Červený seznam ptáků. Červený seznam nabízí nezávislé zhodnocení rizika vyhynutí pro všechny druhy ptáků přirozeně se vyskytující v Evropě, od Atlantiku po Ural. Publikace je základem evropské ochrany ptáků v nejbližších letech. Červený seznam, vytvořený dle kriterií IUCN, je široce vnímaný jako nejobjektivnější a nejvíce respektovaný systém hodnocení ohrožení druhů.

Uveřejněná zpráva obsahuje znepokojující statistické údaje, pro ochranáře je ale nesmírně cenná také z jiného důvodu – ukazuje totiž hodnotu dobře naplánovaných akcí na ochranu biodiversity a potřebu přesně zacílit legislativu k ochraně životního prostředí.

Hlavní zjištění Červeného seznamu ptáků:

  • 18 % ze všech 451 hodnocených druhů je ohroženo v zemích Evropské Unie. Z těchto 82 druhů je 11 kriticky ohrožených (nejvyšší možná úroveň ohrožení), 16 ohrožených a 55 druhů zranitelných.
  • 13 % ze všech 533 hodnocených druhů je ohroženo v celé Evropě. Celoevropsky tedy 67 druhů, z nich 10 je kriticky ohrožených. Mezi nimi se nachází například keptuška stepní, koliha tenkozobá nebo buřňák baleárský. 18 dalších druhů je uvedeno v kategorii ohrožených a dalších 39 zranitelných. 
  • Zhoršení v Evropě: celkem 29 druhů bylo přeřazeno do vyšší kategorie ohrožení (v porovnání s rokem 2004). Mezi nimi najdeme hrdličku divokou, ústřičníka velkého, papuchalka bělobradého, alku malou, lindušku luční, bělokura rousného, racka tříprstého a poláka velkého. Některé druhy, jejichž stavy byly neutěšené už před deseti lety, se stále nevzpamatovaly: sup mrchožravý, rákosník ostřicový, čejka chocholatá, drop malý či orel volavý.
  • Zlepšení v Evropě: celkem 20 druhů bylo dříve považováno za tzv. regionálně ohrožené. Nyní jsou tyto druhy klasifikovány jako v Evropě málo dotčené (ačkoli některé z nich stále patří mezi celosvětově ohrožené druhy). Do této kategorie patří pelikán kadeřavý, polák malý, dytík úhorní, luňák hnědý, poštolka jižní, káně bělochvostá, rybák černozobý, potáplice severní nebo drop velký. Dalších 25 druhů je sice stále v Evropě ohroženo, ale méně než před deseti lety, a tak mohly být přesunuty do nižší kategorie ohrožení. Příkladem jsou buřňák madeirský nebo hýl azorský.

Christina Ieronymidou, vedoucí programu ochrany evropských druhů BirdLife International, připomíná:Vidíme výsledky konkrétních ochranářských akcí, například likvidace invazních druhů či izolace smrtících linek elektrického vedení. Nyní však čelíme mnohem větším výzvám, mezi nimiž dominují degradace zemědělské krajiny a klimatické změny. Tyto problémy vyžadují mnohem složitější řešení.”

Orel mořský (Haliaeetus albicilla)

Také Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, zdůrazňuje, že ochrana přírody, včetně ptáků, musí být evropskou prioritou číslo jedna. „Právě vydaný červený seznam dokládá, že iniciativy, jako Klenoty přírody v ohrožení, ke kterým se za 14 dní připojilo téměř 200 000 lidí, mají smysl.“

Čím víc lidí jasně vyjádří svůj požadavek na ochranu přírody v Evropě, tím vyšší je šance, že se červený seznam nebude nadále rozrůstat.