Důležitost popínavých rostlin a dřevin pro naši zahradu
Doktor Jiží Žlebčík z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích a spolupracovník Českého zahrádkářského svazu a jeho téma: popínavé rostliny a především dřeviny a jejich důležitost pro naši zahradu.
Popínavé rostliny a zejména dřeviny jsou pro zahradu důležité z více hledisek. Jednak zvětšují prostor, vytvářejí intimní zákoutí, kde klesá prašnost, kde je možné zastínit lavičku nebo stůl. A koneckonců zelené plochy přinášejí do zahrady zklidnění.
Popínavé rostliny rostou tam, kde mohou, kam jim dáme konstrukci. Je jasné, že velikostí konstrukce omezíme plochu, kam se rostlina dostane. Jsou dvě výjimky, které jsou schopné přerůst všechno a usadit se tam, kde to nepotřebujeme, a to je rdesno čínské neboli opletka a plamének plotní, naše domácí dřevina.
Dřeviny mají různá zařízení k přichytávání - úponky, mohou se ovíjet nebo jen pasivně opírat. Můžeme tedy popnout vše od holé zdi až po všelijaké rafinované konstrukce složené z více druhů materiálů. U nás je pnoucích rostlin několik desítek druhů. Jsou to ty rostliny, které dorůstají výšky alespoň tři metry.
Naší běžnou a známou liánou je břečťan popínavý. Je to u nás rostoucí dřevina, je otužilá a hlavně je stále zelená. Je třeba ji sázet na místa, kde není příliš ostré slunce. Běžně pěstované jsou také přísavníky - přísavník trojhrotý, pětilistý. Pěstujeme je hlavně tam, kde je alespoň nějaké sluníčko, aby se pěkně vybarvily. Připomenu také hortensii řapínkatou, která se na rozdíl od výše jmenovaných nejen pne, ale navíc má pěkné bílé květy. Všechny tyto druhy se hodí na popnutí zdí.
Na popnutí různých konstrukcí se nejlépe hodí podražec, z dalších druhů jsou zajímavé rostliny, které nás občas potěší i svými plody, např. některé ostružiny. Vybíráme pochopitelně ty beztrnné. Některé druhy, jako např. réva pobřežní, se používají jako podnož do vinohradů. Trošku větší problém může nastat, když budeme chtít pěstovat vistárie, což jsou rostliny do vinorodých poloh, mají převislé hrozny modrofialových nebo bílých květů. Nesmíme zapomenout na mnoho a mnoho kultivarů růží, také na některé botanické růže - třeba růži mnohokvětou, růži polní apod. To jsou ovšem dřeviny, které musíme vyvazovat, které se samy nepnou.
Na jemnou síťovinu, například drátěný plot, se hodí rostliny, které se poutají úponky, například klematisy neboli plaménky. Nejvhodnější jsou drobnokvěté botanické druhy, např. klematis žlutokvětý. Na ploty laťkové jsou vhodné zimolezy, třeba zimolez kozí list, který pěkně voní, má žlutobílé květy a dorůstá výšky asi tří metrů.
Způsob výsadby u těchto dřevin je stejný jako u ostatních keřů, záleží na tom, jaké máme sazenice. Také je třeba pamatovat na to, že ideální vzdálenost od zdi je asi půl metru, kde jsou normální vláhové podmínky.