Dětenice - zámecký park

14. červenec 2009

Dětenice leží v okrese Jičín, v jihovýchodní části Českého ráje mezi lesy, pahorky a rybníky. Je to krajina romantických vesniček a měst s lidovou architekturou. Říká se, že právě Dětenice jsou branou do Českého ráje.

Barokní zámek přestavený z renesančního v letech 1762- 65 stavitelem Zachariášem Fiegertem pro Jana Kristiána Clam-Gallase obklopuje zcela volně koncipovaný zámecký park, který pochází z druhé poloviny 19. století. Byl zřejmě založen na místě původní barokní zahrady, ze které se nedochovalo nic než sochařská barokní výzdoba, kterou dnes doplňují sochy klasicistní.

Část mohutných vzrostlých stromů pochází z poloviny 19. století. Několik exemplářů bylo přivezeno až z Egypta baronem Wessenberkem, který kolem roku 1820 přetvořil původní francouzský park na přírodně krajinářský. Ještě před tím, roku 1818, nechal dostavět druhé patro obou křídel zámku. Zatímco osud Filipa Wessenberka nebyl šťastný (v roce 1873 se ve Vídni zastřelil poté, co byl obviněn z vlastizrady), jeho započaté dílo se zdárně rozvíjelo a park nabíral na kráse. Z jeho éry ještě pocházejí dva platany vzadu za zámkem, velká kanadská borovice u zadní terasy a další stromy. Zdejší túje a tisy jsou mladší. Jedna zdejší pamětnice zmiňovala, že její dědeček, který sloužil u stavitele ing. Řeháka, majitele zámku v letech 1927-1948), sázel velký tis před zámkem.

V přední části zahrady jsou dva velmi staré duby, jejichž stáří nelze přesně odhadnout . Mají ale obvod pět metrů ve výšce jeden metr od země. To přeměřila sama paní kastelánka Iva Fialová v červnu 2009. A ještě dodala informaci: "Nejvíce zde v parku máme kaštanů, je jich tady 58, to vím celkem přesně, každoročně je stříkáme proti klíněnce jírovcové!" Zdejší kaštany jsou vskutku impozantní a jejich rozlehlé koruny dávají množství příjemného stínu.

Pohled na rozkvetlé pěnišníky v předním traktu zahrady

Rostou zde ale i habry, smrky stříbrné a pichlavé, javory, lípa a vzadu za zámkem je téměř schovaný jeden skvost, korkový dub. Z mladší výsadby zde nalezneme uskupení různě barevně kvetoucích pěnišníků, které kvetou převážně růžovými a malinovými odstíny v květnu a červnu. Červen a červenec přináší spousty barev. Kolem cest a na kulatém vyvýšeném záhonu za zámkem jsou bílé, růžové a červené ledovky. Na lampách jsou vidět surfinie, po zdech a některých stromech se plazí plaménky a na oknech v truhlících září do světa červené převislé muškáty. Kolem pařezů jsou vysázené gazanie, tzv. sluneční květiny, které rozevírají své květy se sluncem zhruba od 9 do 17 hodin. Nechybí tu aksamitníky, astry, gladioly a jiné letničky, dokonce i vlčí máky.

Nejkrásnější částí zahrady je hned před průčelím zámku umístěná kašna se sousoším Kentaura s nymfou od F. Rouse, která pochází z roku 1860. Udržované trávníky v okolí kašny jsou zdobeny ornamenty ze stříhaných buxusů. V květnících jsou zde umístěny oleandry. Krátká cesta od kašny k průčelí zámku je po obou stranách vysázena keři růží a před vstupní branou jsou z obou stran umístěny kamenné mísy na podstavcích s barevnými plazivými petuniemi.

Park disponuje krásnými díly sochařského umění. Jsou zde sochy Marta a Herakla, sousoší andílků a za zámkem socha bohyně Fortuny a Pallas Athény. Okraj parku zdobí socha sv. Barbory z roku 1719 a svatého Ondřeje z roku 1720.

Zadní trakt zahrady

O zahradě se traduje pověst, která se váže k Benešovi Bílému (žil v letech 1378 až 1410). Měl prý zlou ženu, která jej nenechala v klidu doma ve tvrzi číst husitské knihy. Odnášel si četbu raději do soukromí, ke skále na Viničkách u Dětenic. Kníže Lichnovský nechal v 19. století část této skály vysekat a na památku Beneše Bílého z Dětenic ji převezl do místního zámeckého parku. Můžete ji tam najít dodnes.

Na své si při prohlídce parku přijdou i milovníci zvířat. Kousek za zámkem jsou v oboře chováni pštrosi a zahradou lze také dojít až k výběhu koní. Své místo tu mají i houpačky pro děti. A když si dostatečně vychutnáte procházku pod starými mohutnými stromy, doporučuji prohlídku zámku, při které se dozvíte celou historii tohoto kouzelného místa. Na netradiční posezení jste zváni do místní středověké krčmy s peprnou obsluhou, kde si můžete dát krom tradičních českých masitých pokrmů místní ležák nazývaný "pivo lásky". Zajímavá je i prohlídka místního pivovaru.

autor: Ivana Filipová
Spustit audio