Damani
Damani patří k dosud hojným africkým savcům, které můžeme poměrně snadno vidět na skalách. Celkem je jich osm druhů; kromě Afriky žije jeden druh i na Arabském poloostrově. Pro většinu lidí nejsou nijak atraktivní: hnědavou srstí připomínají zavalitého sviště či krátkouchého králíka. Kupodivu tato nenápadná a pro většinu zoologických zahrad neatraktivní zvířata se výrazně uplatnila v lidské kultuře i v historii.
Když Féničané kolem roku tisíc před Kristem na jedné ze svých výzkumných plaveb přistáli na Iberském poloostrově, setkali se zde s velikým množstvím králíků, a protože toto zvíře neznali, překřtili tyto králíky na damany, kteří se hojně vyskytovali v jejich domovině. Starohebrejský název pro damana safan znamená skrývající se. A pojmenovali nově objevenou zemi Ostrovem damanů, I safan. Když mnohem později dobyli tuto zemi Římané, ponechali jí staré jméno Isafania, z čehož vznikla dnešní Hispania.
Jiný lapsus se povedl Martinu Lutherovi. Když v letech 1522 a 1534 překládal bibli z hebrejštiny, nevěděl si rady s mnoha hebrejskými názvy zvířat a vytvořil tedy mnoho nesmyslů. Mezi nimi si neporadil s názvem damanů, safan, a překřtil je jednoduše také na králíky. V bibli praví král Šalamoun: A ukrývajte se ve skalních štěrbinách jako slabý národ Damanů. Králíci rozhodně nežijí v místech, kde panoval král Šalamoun či král David...
Ale i přírodovědci měli se zařazením damana v živočišné říši mnoho problémů. Prvně byl popsán jako cavia, což znamená morče, či procavia, předmorče. Někteří ho opět považovali za velké myši, nazvali ho hiracsem, ale jméno daman jsme převzali z latiny a francouzštiny, kde mu říkají daman Israel.
Damani jsou typickými býložravci a obývají i velmi suché oblasti. Jako jediní savci mají k trávení celulózy vyvinuta tři pomocná slepá střeva. Jejich organismus šetří maximálně vodou a jejich moč je rosolovitá, rychle na vzduchu tuhne a spolu s trusem vytváří černou asfaltovitou hmotu. Ta má kupodivu velmi příjemný pach, a protože celá kolonie damanů odkládá trus na jedno místo, lze ji snadno sbírat. Domorodci tuto hmotu žvýkali pro její nasládlou chuť. Burové trus damanů využívali jako léčivo a vyváželi do celého světa jako pot burského jezevce, hiraceum, který se ještě koncem 19. století běžně prodával v lékárnách jako lék při ledvinových potížích nebo při epilepsii i jako abortivum. Dodnes se této hmoty užívá jako umělé ambry při výrobě těžkých parfémů.
Pro většinu lidí je neuvěřitelné, že damani jsou blízcí příbuzní slonů. Zatímco třetihorní damani dosahovali velikosti lvů, jejich další vývoj probíhal ve stálém zmenšování těla a dnešní zástupci jsou oproti svým předkům trpaslíci. U slonů tomu bylo právě naopak, ti se zvětšovali. Jako sloni mají i damani stále rostoucí horní řezáky, které zejména starým samcům přečnívají přes spodní pysk jako malé kly. Byli to vždy rychlí a obratní běžci a ve shodě se slony mají na předních nohách čtyři a na zadních jen tři prsty. Podobně jako sloni mají damani na prstech nehtovitá kopýtka. Jen na zadní noze jim na vnějším prstu roste dvojitý dráp, kterým si čistí a češou srst. Typicky damanním znakem je velká pachová žláza na hřbetě s odlišně zbarvenými štětičkovitými chlupy. Proti uklouznutí na skále či větvích jsou jejich plochá chodidla rozbrázděna hlubokými rýhami, do kterých ústí drobné žlázky s lepkavým výměškem. Damani používají celá chodidla jako jakési přísavky, s nimiž bez problémů zdolají i téměř kolmé svahy. Na rozdíl od stejně velkých savců mají damani velmi dlouhou březivost, až sedm měsíců, tedy stejně dlouhou, jako mají například daleko větší jeleni.
V rezervacích Zimbabwe, které jsem nedávno navštívil, jsou damani na některých místech velmi hojní a v řadě případů vyhledávají místa hojně navštěvovaná turisty, kde doslova žebrají o krmivo. Každé ráno jsem si potichu sedl k jejich kolonii a za chvíli jsem byl skutečně obsypán mladými i starými damany, kteří mně brali chléb přímo z ruky. Damany jsem potom obdivoval, když šplhali po stromech a neváhali využívat ani tenké větve. Nikdy jsem neviděl, že by některý z nich při větru z koruny stromu spadl. Ráno se potom celá kolonie slunila - položila se na rozehřátou skalní římsu a nechala se hodiny sluncem zahřívat.
Přiznám se, že mám damany ze srdce rád, naučil jsem se je obdivovat díky malé damanní samičce, kterou jsem ještě jako student po uhynutí matky v zoo úspěšně odkojil. Nejenže dodnes patří k mým nejoblíbenějším chovancům, ale pomohla mi otevřít oči a poznat, že i obyčejná zvířata mohou být nesmírně zajímavá.
