Další čínské represe proti Tibeťanům
Zatímco Arabové více či méně úspěšně usilují o reformy, naději na demokratické změny nemají obyvatelé Tibetu. Podle nejnovějšího nařízení čínských úřadů mohou dostat pokutu, být uvězněni anebo zbiti pouze za to, že mají v mobilním telefonu melodii některé ze zakázaných písní, píše agentura AFP. Úřady nedávno zakázaly vybrané skladby, které považují za „reakcionářské“, a zatýkají mladé Tibeťany, když jim nějakou najdou v telefonu. Akce má dokonce i oficiální název – „Tvrdý úder“ – a v jejím rámci už bylo zadrženo více než dvacet tibetských mladíků. Mezi zakázanými melodiemi jsou písně s názvem „Hlas jednoty“, „Můj lama“ nebo „Schází mi slunce, měsíc a hvězdy“. Nejmenovaní svědkové zákrok potvrzují – provinilci jsou pokutováni vysokými částkami, biti nebo trestáni až dvoutýdenním vězením.
Podle nich Číňané zpřísňují i pouliční kontroly v hlavním městě Lhase a soustřeďují se na Tibeťany, kteří přicházejí z venkova. Kontrolují, zda mají povolení k pobytu v hlavním městě, a zabavují jim mobily. Zatčeni mohou být i za melodie písní, které zpívají tibetští zpěváci žijící v exilu. Jeden z citovaných Tibeťanů přitom vysvětlil, že písně vůbec nepodněcují proti čínské vládě, ale pouze vybízejí k jednotě. V roce 2008 otřásla Tibetem vlna protičínských protestů a Peking od té doby uvěznil stovky tibetských spisovatelů, umělců, zpěváků a pedagogů, kteří podporovali tibetskou národní identitu a občanská práva. Začátkem února byl z vězení propuštěn populární tibetský zpěvák Tashi Dhondup, když si odpykal 15 měsíců za nahrávku písní, které vyzývaly k nezávislosti Tibetu a podpoře dalajlamy. Jedna z nich s názvem „58“ připomínala neúspěšné tibetské povstání v letech 1958–1959, po jehož potlačení Čínou uprchly ze země tisíce Tibeťanů včetně dalajlamy.
Dalajlama chce odejít z politiky
Právě u příležitosti 52. výročí tohoto brutálně potlačeného protičínského povstání oznámil tento týden dalajlama, že se hodlá stáhnout z aktivní politiky a nadále hrát jen vedoucí duchovní roli. U Tibeťanů to vzbudilo všeobecný nesouhlas a tibetská exilová vláda, která sídlí v Indii, prohlásila, že dalajlamovo rozhodnutí může narušit její legitimitu, píše indický deník Economic Times, který cituje tibetského premiéra exilové vlády Samdhonga Rinpočheho. Podle něj je „Jeho Svatost tváří Tibetu a zároveň tibetskou vládou“ a bez něj její představitelé ztratí v očích Tibeťanů autoritu. Rinpočhe také řekl, že jeho rozhodnutí ovlivní proces jednání s Čínou. Ta okamžitě označila dalajlamův úmysl odejít z politiky za politický trik.
Debata o dalajlamově nástupci už začala
Tématu se věnuje i další indický deník Daily Pioneer. Podle něj už začala debata o tom, kdo by měl tibetského vůdce v politice nahradit. Peking podporuje svého pančhenlamu, což je titul druhého nejvyššího představitele školy buddhistické Gelukpa, ale Tibeťané dávají přednost karmapovi, duchovnímu vůdci školy Karma-kagjü. Současný karmapa je stejně jako dalajlama a ostatní tibetští duchovní představitelé považován za převtělence. Když zemře, je ustavena komise mnichů, která jde hledat jeho nové vtělení mezi dětmi příslušného věku. Každé musí projít přísnou zkouškou, a to, které ji složí, je „rozpoznáno“, odebráno rodičům a předáno do kláštera k dalšímu vzdělání. Okolo 17. karmapa lamy však panují spory, protože existují dva.
Čína se podle listu bude po smrti současného 14. dalajlamy snažit zmanipulovat reinkarnační proces, až budou tibetští mniši hledat dalajlamovo patnácté vtělení. Stejně tak to udělala v případě pančhenlamy, ale Tibeťané tuto čínskou loutku neuznávají. Peking bude nepochybně usilovat o to, aby se vůdcem tibetského lidu stal jeho pančhenlama. Ten musí totiž potvrdit vtělení zemřelého dalajlamy a exiloví Tibeťané se obávají, že Čína tohoto pravidla využije a její pančhenlama ve vhodném okamžiku určí za dalajlamu někoho, koho si vybere Peking.
Velké obavy vzbuzuje osud pravého pančhenlamy, kterého uznávají Tibeťané. Tento teprve 22letý mladík byl už v roce 1995 jako šestiletý chlapec zadržen čínskými úřady v okamžiku, kdy ho současný dalajlama oficiálně prohlásil pančhenlamou. Od té doby ho nikdo na veřejnosti nespatřil. Organizace pro lidská práva chlapce označují za nejmladšího politického vězně na světě.
