Dalejský profil - národní přírodní památka

28. srpen 2009

NPP Dalejský profil byla vyhlášena 27. 5. 1982. Nachází se na katastru obcí Řeporyje, Stodůlky a Holyně v nadmořské výšce 285 až 345 metrů. Její celková rozloha je 23,6 ha.

Význam chráněného území tkví především v tom, že unikátně dokumentuje průběh několika geologických období od ordoviku přes silur až po spodní devon, který je ve spodních partiích velmi silně ovlivněn bazaltovým vulkanismem. Mezinárodní věhlas získal zejména díky paleontologickým nálezům, které byly objeveny v souvislosti s odkryvem skalního masivu při těžbě vápence (NPP Dalejský profil je tvořen soustavou opuštěných lomů, které jsou ale zpřístupněny cestami). Ten je na takovéto nálezy nesmírně bohatý a vzhledem ke své struktuře horniny k tomuto nejvhodnější.

Jde zejména o nejrůznější druhy bezobratlých mořských prvohorních živočichů jako například hlavonožce, trilobity (Prionopeltis dracula), mlže (Nutricula gravida, Spanila cuneus, Slava cubicula), plže, graptolity a ramenonožce (Dubaria megaera).

Jednotlivá místa této lokality jsou nazývána podle převažujících nálezů. Arethusinová rokle podle podle starého označení trilobita Aulacopleura, Kromusová stráň podle trilobita Encrinuraspis (dříve Cromus) beaumonti.

Zdaleka nejznámější lokalitou zde je opuštěný vápencový lom Mušlovka. Předmětem těžby byl vápenec kopaninského souvrství a vyrábělo se z něho vápno. Těžba byla ukončena ve 30. letech 20. století a dno lomu bylo poté zavezeno lomovým odpadem z lomů v okolí. A protože zde docházelo k opravdu velkému nálezu zkamenělin (ramenonožců a mlžů Cardiola docens), ujal se výše uvedený lidový název, který nakonec přejala i odborná veřejnost.

Romantika u Dalejského potoka

Významných lokalit z hlediska paleontologie je zde ovšem víc. Jde například o Lobolitovou stráň. Zde se nachází výchozy svrchních poloh požárského souvrství, které jsou ale díky silnému vlivu zvětrávání narušené a místy i žlutavě a rezavě zbarvené. Nicméně svůj věhlas lokalita získala díky množství zřetelně zachovalých zbytků lilijic, především jejich stonků, dále kulovitých plovacích orgánů zvaných loyolity (odtud i název místa) a pouze zřídka jsou objeveny i kalichy.

Ačkoliv jde o místo skalnaté, je poměrně značně zalesněno akátem, borovicí černou, modřínem opadavým a borovicí lesní. Nejde však o přirozený výskyt, nýbrž o výsadbu nepůvodních dřevin. Na odvalech lomů se rovněž vyskytují náletové dřeviny, jako je bříza, jíva, osika a jasan.

Skalní výchozy v NPP Dalejský profil

Kromě paleontologického má NPP Dalejský profil význam i botanický. Nachází se zde především porosty skalních stepí s kriticky ohroženým křivatcem českým (Gagea bohemica), rozrazilem ladním (Veronica dillenii) a jako jediný český houbový endemit zde roste hvězdovka Pouzarova (Geastrum pouzarii). Také je možné zde nalézt prvosenku jarní a pěchavu vápnomilnou (Sesleria varia) směrem k severu a severozápadu, devaterníček šedý a ostřici nízkou na jižních svazích, trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium) a kostřavu walliskou (Festuca valesiaca) na vrcholech svahů, kde je poněkud hlubší půda.

Pozornému návštěvníku neunikne velké množství zejména bezobratlých živočichů typických pro skalní stepi. Významní jsou především střevlíkovití brouci jako Licinus depressus, Masoreus Wetterballii, mandelinka Chrisolina marginata, štítonoš Cassida rufovirens, nosatčík Alpion austriacum a krytonosci (Ranunculiphilus obsoletus, Ceutorhynchus angustur).

Dalšími tvory jsou obojživelníci čolek obecný, skokan hnědý a z plazů ještěrka obecná i zelená. Hnízdí zde v podstatě stejné druhy ptactva jako v Prokopském údolí, ze kterého NPP Dalejský profil navštěvuje i výr velký. Hojné zastoupení má ježek, rejsec vodní, myšice křovinná, ze šelem zde žijí tchoř tmavý, lasice kolčava a lasice hranostaj.

Doprava
NPP Dalejský profil se nachází v oblasti Prokopského a Dalejského údolí. Nejlépe je přístup autobusem ze stanice metra Luka.

autor: Martin Lejsal
Spustit audio