Čtenářský deník Auditoria: knihy o spartakiádách a sokolských sletech

Historik a antropolog Petr Roubal se věnuje dějinám moderních politických rituálů a intelektuálním i politickým dějinám postkomunismu. V knize Československé spartakiády představuje cvičení spojené s politickým sdělením, a to v době mezi lety 1955 a 1985. Tato kulturněhistorická studie odpovídá na otázky, kde se myšlenka hromadného cvičení vzala, co se vlastně tímto vesměs politickým rituálem chtělo sdělit a jak se dění kolem spartakiád dotýkalo veřejnosti.

První dělnickou spartakiádu organizoval Jiří František Chaloupecký na Maninách v roce 1921. Normalizační brožura autorů Františka Krátkého a Viléma Muchy nám přibližuje život tohoto komunisty, zakladatele Federace dělnických tělocvičných jednot, železničáře, novináře a průkopníka esperanta.

Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Národním muzeem v Praze uspořádal v roce 2014 výstavu Připraven k práci a obraně vlasti! s podtitulem Padesát let českého sportu v totalitní společnosti. K této výstavě vyšel také stejnojmenný katalog. V drobné publikaci je probírán vztah sportu a politiky, zmíněny jsou tedy i spartakiády a XI. všesokolský slet. K historii sletů byla v Armádním muzeu Vojenského historického ústavu o dva roky dříve také uspořádána výstava. Její katalog je stejného formátu jako předchozí zmiňovaný, tvoří tedy jakýsi pandán. Je pojmenován Pod křídly Sokola. Výstava byla uspořádána ke 150. výročí založení Tělocvičné jednoty pražské a byla zamýšlena jako „pocta všem významným i bezejmenným sokolkám a sokolům, kteří v časech dobrých i zlých spojili životy s osudem naší vlasti“.

Nejen pro mladší ročníky čtenářů vyšel komiks Lví silou, vletem sokolím. Jeho autory jsou Zdeněk Ležák a Michal Kocián, kteří už se podepsali pod komiksy z nedávné české historie (např. Anthropoid) či grafické romány o Miladě Horákové a prezidentu Masarykovi. V tomto komiksu autoři ztvárnili historii Sokolů od založení přes jejich zapojení do odboje protinacistického a protikomunistického až po polistopadovou obnovu za komunismu zrušené organizace.

Kromě sokolské organizace funguje od začátku 20. století také Tělocvičná jednota Orel, spolek katolických cvičenců. Orel v exilu je název knihy Josefa Papeže, který v ní mapuje osudy spolku rozpuštěného komunistickým režimem po roce 1948 a jeho členů po odchodu do exilu.