Čtenářský deník Auditoria: Izrael a Palestina

O historii Izraele vyšla řada publikací různé kvality a různých pohledů. Stačí zajít do kterékoliv veřejné knihovny či knihkupectví, jistojistě tam historiografickou či politologickou knihu objevíte. Jedna z prvních původních českých knih, která se zabývá izraelsko-palestinskými spory, je práce politologa Marka Čejky nazvaná prostě Izrael a Palestina. Kniha vyšla už několikrát, pokaždé aktualizovaná o nejnovější vývoj.

Analýzu spojenectví Československa a Izraele přináší historik Martin Wein ve své knize Slovanský Jeruzalém: Jak Češi založili Izrael. V nakladatelské anonci na záložce se píše: „Sdílené vnímání podobných osudů dvou malých národů uvězněných mezi Východem a Západem, jejichž existence je neustále ohrožena, pomáhalo vytvořit česko-židovské ,národní přátelství‘. Kniha si klade za cíl demaskovat některé národní mýty, přináší cenné badatelské poznatky a je jistě obohacením také pro zainteresovanou laickou veřejnost.“

Mezinárodními diplomatickými vztahy se zabývá ve své knize Československo a Izrael v letech 1948-1967 historička Eva Taterová. Od druhé poloviny čtyřicátých let, kdy byly naše vztahy až nadstandardně přátelské, přes období politických procesů a studené války, kdy přátelství značně ochladlo, až po červen 1967, kdy v reakci na šestidenní válku došlo k přerušení bilaterálních styků – s tím vším nás autorka ve své knize seznamuje.

Velmi vhodné pro lepší představu o situaci a dění v dané zemi jsou knihy reportáží. Mistry tohoto žánru jsou žurnalisté z tzv. polské reportérské školy. Třeba polský novinář Pawel Smoleński vydal i v češtině knihu Izrael už se nevznáší. I v českých mediálních vodách se pohybuje řada lidí, kteří na izraelsko-palestinském území pobývali. Kromě Jakuba Szántó, Davida Borka, rozhlasové reportérky Pavly Jazairiové, která se intenzivně věnovala Blízkému východu a vydala knihu Izrael a Palestina, byl jedním z výrazných zahraničních zpravodajů Břetislav Tureček. Ve své reportážní knize Nesvatá válka o Svatou zemi těží z osobních známostí s mnoha nejrůznějšími lidmi, na jejichž životních příbězích ukazuje historické a politické souvislosti.

Také beletrie nám může ukázat mnohé z každodenního života současnosti i dějin určitého území. Romány a povídky izraelských či palestinských autorů už nejsou tak exotickým zbožím. Na českém knižním trhu se zabydleli David Grosmann, Amos Oz, Asaf Gavron nebo Sajjid Kašua. Česko-židovskými vztahy se zabývá v knize Potulné kořeny pražská židovská spisovatelka a novinářka Ruth Bondyová. Ta se roku 1948 vystěhovala do Izraele a ve svých knihách se orientovala na osudy a tradice českých Židů. Do hebrejštiny také přeložila řadu českých autorů.