Chystáme se do Asie (čtvrtek 23. ledna 2003)
Nikdy jsme o žádné cestě neváhali tak jako o té, která začne příští týden. Ve středu odlétáme do Pákistánu, abychom s tamními ochránci přírody jednali o spolupráci (pákistánské WWF má velký zájem se podílet na Nové odyseji a na programech na ochranu čápů černých). Ale nejen to. I když se téměř jistě na místo, kde zahynula Kateřina, nedostaneme, naše přítomnost v Pákistánu by měla přispět k tomu, že se podaří získat zpět její vysílač a především zjistit, co se u Indu vlastně stalo. Rádi bychom také prověřili situaci na pákistánských zimovištích čápů černých. Konečně - a to je opravdu maximalistický záměr - bychom se chtěli pokusit získat Petrův vysílač z Afghánistánu.
Naše váhání ovšem zdaleka nesouviselo jenom s tím, že nejde o zrovna nejbezpečnější část světa. Zvažovali jsme především co tato cesta může přinést. A kromě angažovanosti pákistánských kolegů, kteří už jednali i s naším velvyslancem panem Přibíkem, nakonec rozhodlo to, že chceme dopovědět Kateřinin příběh. Nejen my považujeme její přelet Karakoramu za fascinující - k naší velké radosti nám dopis v tomto smyslu napsala i předsedkyně Akademie věd paní docentka Illnerová.
Jedeme tentokrát ve třech (Luboš Peške, Khalil Baalbaki a já) a velmi nalehko. Přesto se budeme snažit alespoň občas poslat nějakou zprávu na tyto stránky. Pochopitelně se velmi snadno může stát, že nebudeme úspěšní. Proto raději už nyní poděkujme těm, kdo nám s touto cestou nejvíc pomáhají. Jsou to především Magdaléna Pilná, Andrea Růžičková, Hynek Bulíř a další kolegové z Českého rozhlasu, ředitel chomutovského Zooparku Přemek Rabas, pracovníci Společnosti Člověk v tísni, velvyslanec České republiky v Pákistánu a Afghánistánu ing. Petr Přibík a mnozí další příznivci Nové odyseje.