Chanin chvalozpěv

Chana se takto modlila:

„Mé srdce jásotem oslavuje Hospodina,
můj roh se zvedá dík Hospodinu.

Má ústa se otevřela proti nepřátelům,
raduji se ze tvé spásy.

Nikdo není svatý mimo Hospodina,
není nikoho krom tebe,
nikdo není skálou jako náš Bůh.

Nechte už těch povýšených řečí,
urážka ať z úst vám neunikne!
Vždyť Hospodin je Bůh vševědoucí,
neobstojí před ním lidské činy.

Zlomen je luk bohatýrů, ale ti, kdo klesali,
jsou opásáni statečností.

Sytí se dávají najmout za chléb,
hladoví přestali lačnět.

Neplodná posedmé rodí, syny obdařená chřadne.

Hospodin usmrcuje i obživuje,
do podsvětí přivádí a vyvádí též odtud.

Hospodin ochuzuje i zbohacuje,
ponižuje a též povyšuje.

Nuzného pozvedá z prachu,
z kalu vytahuje ubožáka;
posadí je v kruhu knížat
a za dědictví jim dá trůn slávy.

Vždyť pilíře země patří Hospodinu,
on sám založil svět na nich.

On střeží nohy svých věrných,
ale svévolníci zajdou ve tmách;
svou silou se nikdo neprosadí.

Ti, kdo s Hospodinem vedou spor, se zděsí,
až on z nebe na ně zaburácí.

Hospodin povede při i s dálavami země.
Udělí moc svému králi,
roh svého pomazaného zvedne.“