České botanické zahrady a arboreta v knižní podobě

Kniha Botanické zahrady a arboreta České republiky

Většinu našich botanických zahrad popisuje právě vycházející průvodce botanickými zahradami a arborety České republiky, který vydalo nakladatelství Akademia a Unie českých botanických zahrad ČR. Publikace byla uvedena do života v naší nejstarší botanické zahradě v Praze Na Slupi, založené už v roce 1775. Redaktorce Dagmar Jáňové řekli více RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., ředitel sekce Ochrany přírodních zdrojů Evropské komise, a Mgr. Magdalena Chytrá, viceprezidentka Unie Botanických zahrad ČR.

Pane Miko, proč jste se stal kmotrem této knihy?
Z mnoha důvodů – ten hlavní je, že si myslím, že si botanické zahrady a arboreta v České republice zaslouží pozornost. Jsou na velmi vysoké odborné úrovni, myslím v evropském kontextu si zaslouží více propagace a přenos odbornějších informací populárním způsobem mezi širokou veřejnost. A ta knížka to myslím perfektně naplňuje, taková publikace na trhu chyběla. Pokud mohu pomoci její distribuci a tomu, aby o ní lidé věděli, rád to udělám.


Vy jste přírodovědec – jak se Vám ta kniha líbí, čím je přínosná?
Ta knížka se mi líbí moc. Naplňuje přesně to, co jsem očekával. Jsou v ní základní informace o tom, kde se v Čechách botanické zahrady a arboreta nacházejí, jaké mají zaměření, co je tam zvláštního, jakou mají specializaci. Kniha je velmi bohatě ilustrovaná, s kvalitními barevnými fotografiemi, je to přesně ten typ publikace, který uspokojí jak odborníka, tak úplného laika. To není tak jednoduché a autorům knihy se tenhle most mezi vědou a obyčejným životem podařilo překlenout. Myslím si, že si ta knížka získá oblibu.
Já se ve své práci, ať už to bylo v komisi, na ministerstvu či inspekci, setkávám s řadou případů, kdy potřebujeme odborná stanoviska, mimo jiné botaniků. A zjistili jsme, že botaniků, kteří by byli ochotni dělat odborné posudky, je čím dál méně. Sílí tlak, aby se chránilo životní prostředí na odborné úrovni, na druhé straně nám chybí odborníci, protože moderní trendy v biologii jsou spíše laboratorní, klade se důraz např. na genetiku, mikrobiologii, experimentálně založené disciplíny, a ty klasické, třeba botanika a zoologie, trochu ustupují zájmu. Botaniků je skutečně nedostatek, sehnat nějakého, který by byl ochoten pracovat pro státní správu, není snadné. A tahle knížka by mohla pomoci u lidí opět probudit zájem o botaniku, tak aby zase bylo expertů v tomto oboru dostatek.

Letošek je vyhlášen Rokem biodiverzity. Mají botanické zahrady v úmyslu k tomuto roku nějak přispět?
Vždyť ony to dělají, nejenom v Roce biodiverzity. Při průzkumu v Evropské unii se zjistilo, že slovo biodiverzita dvěma třetinám Evropanů vlastně vůbec nic neříká. Když řekneme, že to je různorodost druhů živých organismů, je to srozumitelnější. Ale právě na místech, jako jsou botanické zahrady, kde je vysoká koncentrace druhů z celého světa a kde je ta různorodost viditelná, si lidé teprve uvědomí, jak velké je to bohatství a že má smysl jej chránit. Že to není pojem z análů ministerstva nebo Evropské unie, ale realita, za kterou jsme všichni zodpovědní.

Botanických zahrad a arboret je v knize téměř 30. Kterou z nich byste vyzdvihl, která se Vám nejvíc líbí?
To by bylo nefér srovnávat, já jsem totiž ani všechny nenavštívil. Pojmu to tedy jinak. Jak jsem už říkal, kvalita zahrad je v Česku velmi vysoká, kdekoliv jsem byl, je to vidět. Mně se hrozně líbí, například, botanická zahrada v Liberci, která je jedna z těch starších a větších a koncepce prezentace je tam velmi dobrá, protože jde po biomech, po přirozených seskupeních rostlin. Totéž můžeme najít i v pražské Fatamorganě nebo tady, v pražské botanické zahradě Na Slupi.

Můžete srovnat naše a světové botanické zahrady?
Naše botanické zahrady nedisponují takovými rozsáhlými plochami, jako některé známé zahrady ve světě, ale ve svých specializacích dosahují vysoké úrovně a snesou srovnání i s těmi renomovanými. Pochopitelně u institucí, které mají k dispozici řádově více peněz a pracovníků, je rozsah jejich činnosti větší, po odborné stránce ale naše zahrady obstojí.

Mgr. Magdalena Chytrá, editorka knížky Botanické zahrady a arboreta České republiky, dala vlastně celou knihu dohromady.
My, editorský tým složený ze tří lidí, jsme získali od všech zahrad, které měli zájem být uveřejněny v této knížce, podklady textové i obrazové a pak jsme knihu dávali společně dohromady. Já jsem měla na starost hlavně textovou část knihy, kolega Kacerovský dělal výběr fotografií a kniha postupně vznikala ve spolupráci s nakladatelstvím Akademia. Zajímavostí je, že na obálce knihy je chlapeček, vyfocený na listu viktorie královské, což je obří leknín s velkými květy, které mají v přírodě až přes 2 metry v průměru. Je už dávnou tradicí, že se děti na těchto listech fotí, považovali jsme za vhodné takový snímek dát i na obálku naší knížky.

Jak vznikl nápad vydat takovou knihu?
V roce 2005 byla založena unie botanických zahrad ČR a od té doby jsme chtěli takovou publikaci vydat. Prostřednictvím unie jsme oslovili nakladatelství Akademia a knížku se podařilo vydat. Vyšla v edici průvodce, v té edici vyšly už v minulých letech podobné knihy, například přehled zoologických zahrad. Nakladatelství bylo velmi rádo, že může vydat knížku, která do edice přesně zapadá.

Knížku lze zakoupit v knihkupectvích a na internetu a je k dostání s pevnou vazbou i s měkkými deskami.