Čápi na Kutnohorsku (pátek 31. července 1998)
Nejstaršímu mláděti, kterému jsme nejdřív říkali Alfa a teď Aru, bude zítra devět týdnů. V dalších dnech tohoto věku dosáhnou i Asu a Aju. Doporučuji kliknout na Deníčky v modrém pruhu nahoře a pak se rozněžnit, jak byla Dráčata roztomilá v první polovině června.
Dráčata jsou velká (skoro) jako dospělí čápi, a i když jim je po těle ještě vidět bílé prachové peří, dost se už podobají svým rodičům i zbarvením. Bílé čupřiny na hlavách (docela dobrý znak pro určení vyspělosti) jim v minulých týdnech začaly ustupovat k týlu, takže z čupřin se stala číra, která pak zmizela; malý bílý chomáček má teď na hlavě už jenom nejmladší Aju.
Včera nám přišel dopis od dr. Luďka Žebráka s fotografiemi čapích mláďat, které pořídil na Kutnohorsku. Tyhle snímky jsou zajímavé přinejmenším z jednoho důvodu: kutnohorská čápata se po opuštění hnízda zdržovala v jeho bezprostředním okolí minimálně čtrnáct dnů; dokonce posedávala na stejné větvi. Je to pro nás překvapení, protože jsme předpokládali, že čápata zmizí do neznáma nanejvýš během několika dnů; Gérard Jadoul v Belgii zaznamenal, že jedno mládě v den, kdy poprvé opustilo hnízdo, přeletělo o 40 kilometrů (do Lucemburska) a ke hnízdu už se nevrátilo. Jsme zvědaví, co budou podnikat Dráčata.
Další čapí zprávy budou v pondělí ve tři čtvrtě na sedm v Dobrém jitru.
