Březí myši ignorují pach samečků
Změny v mozku zabraňují březím myším vnímat pach samečků a ohrozit nenarozená mláďata.
Reprodukční chování savců silně ovlivňují různé pachy. Například když čerstvě zabřezlá myš ucítí pach moči cizího samečka, nedojde k uhnízdění vajíček do stěny dělohy, březost se přeruší a nastartuje se nový ovulační cyklus. Tím sameček dostane šanci ke spáření a samička se zase vyhne tomu, aby nový sameček pozabíjel mláďata, která nebyla jeho. Pokud ovšem bude samička březí déle než tři dny a embrya se uhnízdí v děloze, byly by "náklady" příliš vysoké a přerušení březosti nevýhodné. Myší samičky ovšem disponují mechanismem, který tomu dokáže zabránit.
Molekulární podstatu celého děje nyní studovali vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL). Zjistili, že stimulace během páření vede k tomu, že přední část mozku samičky ve třech dnech doslova zaplaví neurotransmiter dopamin. V čichovém laloku vytvoří jakousi bariéru, díky které samička pach případného cizího nápadníka není schopná vnímat. O tom, že za ignorováním samečků stojí právě dopamin, se vědci přesvědčili jednoduchým experimentem. Březím myším podali látku, která v mozku blokuje receptory pro dopamin, a pak už jen sledovali, jak se věnují samečkům a přicházejí o svá mláďata.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo.