Bolehlav skvrnitý
Bolehlav skvrnitý (Conium maculatum, je dvouletá rostlina z čeledi mrkvovitých, která zdomácněla v celé Evropě a Asii, ale roste i v Severní Americe a v některých částech Jižní Ameriky.
Je nápadná tím, že celá rostlina nepříjemně páchne myšinou a má odpornou hořkoslanou chuť. Pro jedovaté účinky se dnes prakticky nepoužívá, ale v 18. století ji používali jako sedativum a antispasmodikum (prostředek uvolňující křeče), při určitých duševních chorobách a při astmatu. Rostlina je to zajímavá i z historického hlediska: ve starých Aténách sloužila jako oficiální prostředek při popravách, například při popravě Sokrata v roce 399 př.n.l.
Jedovatost bolehlavu způsobují alkaloidy, jejichž obsah v jednotlivých částech rostliny kolísá: nejdůležitější alkaloid je koniin, který tvoří téměř 90 procent celkového množství alkaloidů. Podobně jako kurare působí na pohybové nervstvo, ale smrt nastává ochrnutím dýchacího ústrojí. Koniin byl prvním alkaloidem, který se podařilo syntetizovat, dosud jich bylo izolováno pět. Daleko jedovatější než koniin je konicein, kterého je v rostlině kolem devíti procent.
Bolehlav je tím, že obsahuje alkaloidy, velkou výjimkou mezi jinými rostlinami stejné čeledi, protože alkaloidy se vyskytují v zástupcích čeledě mrkvovitých velmi vzácně.