Biodiverzita Bornea
Na Borneo se letos na začátku léta vypravila zooložka Veronika Roubová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, aby spolu s kolegyní poznala zdejší přírodní krásy a seznámila se s primatologickým výzkumem, který tu vede doktor Stanislav Lhota. Jedním z prvních cílů jejich cesty se proto staly mangrovy poblíž velkého přístavního města Balikpapanu.
V těchto mangrovech bylo naším cílem pozorovat kahau nosaté, což jsou endemiti žijící na Borneu. Jsou to opice, které mají rezatou barvu srsti, samci se od samic odlišují tím, že mají velký okurkovitý nos. Dodnes se vlastně neví, proč ho mají tak velký. Udává se, že to může být kvůli sexuálním preferencím samic, tedy že samice preferují samce s velkým nosem. Nebo by také mohl pomáhat při vokalizaci samců, tedy čím větší je nos, tím hlasitější je vokalizace.
Žijí kromě kahau na Borneu ještě další endemiti?
Rozhodně. Můžeme se tam setkat s orangutany, kteří sice žijí i na Sumatře, ale na Borneu můžeme nalézt více poddruhů. Na Sumatře žije jeden druh, orangutan sumaterský, orangutan bornejský je členěn do tří poddruhů. My jsme měli i to štěstí, že jsme viděli divoce žijící orangutany, bylo to poblíž Gomantongských jeskyní. Spatřili jsme asi na vzdálenost pěti metrů tři jedince pohromadě, což je rarita, většinou žije samice s mládětem, tady byl s nimi ještě dospělý samec. Dále jsme našli stopy orangutaní přítomnosti v primárním pralese Sungai Wain, kde jsme viděli stará hnízda a požerky orangutanů, a dokonce jsme slyšeli i tzv. dlouhé volání samců.
Jak tedy vypadají stopy po pobytu orangutanů?
Orangutani si staví většinou každý den nové hnízdo, ve kterém přespávají. Budují si ho z větví a listí vysoko v korunách stromů. Tato hnízda mohou dobře posloužit pro sčítání populace orangutanů. Požerky jsou větvičky, které byly orangutany okousány. Živí se například ratanem.
Jaká jsou specifika národních parků na Borneu? Existuje na Borneu v dnešní době ještě skutečný prales?
Určitě tam můžeme najít skutečný prales, například právě v národním parku Sungai Wain. Ovšem celý park má rozlohu asi 800 km2 a zachovalý primární prales tvoří jen 60 km2. Zbytek pokrývá sekundární prales nebo už vyprahlé, vykácené plochy pralesů proměněné na plantáže palmy olejné. Tady je právě hodně zřetelné, že status národního parku mnoho neznamená. Když jsme projížděli podél jeho hranic, do dálky se táhly palmové plantáže, i když to už mělo být chráněné území.
Sekundární prales, co to znamená?
Sekundární prales je takový, který původně vyhořel nebo byl vykácen a poté znovu narostl. Dá se poznat, zda procházíte sekundárním nebo primárním pralesem. Primární prales je tvořen většinou vysokými stromy, nízký porost je řídký, takže není tak těžké prodírat se primárním pralesem jako tím sekundárním. V něm naopak, jak byly velké stromy pokáceny, narostla nižší vegetace, neprostupné křoviny.
Borneo je jedním z ostrovů, který leží v tropickém pásmu. V těchto oblastech bývá tradičně velká biodiverzita. Jaké tu můžeme potkat nejzajímavější druhy?
Co se týče velké biodiverzity, například národní park Mount Kinabalu je vyhlášen právě pro svou druhovou rozmanitost, a to zejména rostlinné říše. Lze tam spatřit okolo jednoho tisíce orchidejí, vyskytuje se tam množství masožravých rostlin. Můžeme tam najít i raflésii, květinu, která má největší květ na světě. Bohužel kvete asi jenom 4 dny z celého svého cyklu, takže je docela vzácné ji vidět v plném květu. Hot spot, nebo tedy místo s vysokou druhovou diverzitou, je také v národním parku v Semporně, což je mořský národní park, kde jsou poměrně dobře zachovalá území s korálovými útesy. Je zde mnoho ploskozubců, mnoho klipek, velké množství všech možných rybiček a nahožábrých plžů.
Vy jste pozorovali kahau nosaté, opice, které žijí v mangrovech. Co jsou to mangrovy?
Mangrovy jsou vlastně příbřežní porosty, které jsou pravidelně zaplavovány mořskou vodou a jsou tvořeny rostlinami, které jsou do větší míry odolné, právě díky tomu, že je zaplavuje mořská voda.
Podařilo se vám na Borneu setkat se ještě s dalšími primáty?
Ještě jsme viděli v národním parku Sungai Wain hulmany kaštanové, dále jsme viděli makaky jávské a makaka vepřího, poloopičku outloně, což je taková malá, dozrzava zbarvená opička, můžeme se s ní setkat i v českých zoologických zahradách. Viděli jsme docela vzácnou tanu péroocasou, a to dokonce na území, kde doposud nebyla popsána.
V čem je tohle území pro tebe osobně zajímavé?
Právě biodiverzitou, výskytem mnoha druhů primátů na jednom území. Jediné, co ve mně nechalo špatný dojem, je právě nedostatečná ochrana národních parků. Plantáže palmy olejné neustále přibývají, a to i přes velký tlak mezinárodních organizací. A bude to asi nadále pokračovat, protože palma olejná se má teď používat i na výrobu biopaliv, takže se zvýší poptávka po jejím pěstování a prodeji.