André Citroën dal jméno proslulé značce

Automobil bude buď populární, nebo nebude vůbec,“ řekl v roce 1919 při založení své proslulé automobilky André Citroën.

Nezvyklé jméno tehdy jednačtyřicetiletého, již úspěšného průmyslníka, odkazovalo k jeho židovské rodině. Pradědeček, který v Nizozemsku obchodoval s citrusy, si počátkem 19. století zvolil občanské příjmení Limoenman, tedy „muž-citrón“, což Andrého otec, obchodník s diamanty, po přesídlení do Paříže zachoval v pofrancouzštěné podobě. André se zde narodil jako poslední z jeho pěti dětí 5. února 1878, ale na otcův obchod nenavázal.

V roce 1900 ukončil studium na pařížském Polytechnickém institutu a tehdy do jeho života zasáhla náhoda. Při návštěvě rodiště své rovněž židovské matky ve Varšavě zahlédl tesaře pracujícího na sadě dřevěných kol zapadajících do sebe ozubením ve tvaru velkého V. Na tomto principu, již v přesném kovovém provedení a se zdvojeným ozubením, začal André Citroën vyrábět vlastní převod kol a našel pro něj široké průmyslové uplatnění.

Citroënova obchodního talentu záhy využila automobilka Mors. André jako výkonný ředitel firmy, poučený návštěvami u Henryho Forda ve Spojených státech, v ní zmnohonásobil výrobu a automobilům už zůstal věrný.

Hned po skončení první světové války, kdy munice vyráběná v jeho nově založené továrně přispěla k vítězství Spojenců, založil roku 1919 vlastní automobilku. Prvním vozem v ní se stal 10HP Typ A jako vůbec první masově vyráběný automobil v Evropě. Už o rok později se těchto aut vyrábělo 30 denně, navíc oproti konkurenci o polovinu levnějších. V dalších letech pak přesně podle firemního sloganu „Vpřed“ následovaly nové automobilové konstrukce včetně prvního vozu s celokovovou karosérií. V roce 1933 továrnu André Citroëna – nejmodernější automobilku Evropy – opouštělo denně 1000 aut, oceňovaných pro svou odolnost, praktičnost a pohodlí.

André Citroën nebyl výjimečným konstruktérem, zato však skvělým manažerem, který k sobě přitáhl špičkové techniky a designéry. Důraz kladl na značku, nikoliv na typ automobilu, jako první nabízel zkušební jízdy, financování nákupu, servisní síť. Pro majitele svých vozů založil pojišťovnu a potěšil i děti, pro něž na hraní připravil modely svých aut. K jeho věhlasu pak ještě víc přispěly expedice Citroënů do Afriky a Asie. Ocenění si současně zasloužil i péčí o zaměstnance.

André Citroën nikdy nezapomněl na svůj počáteční podnikatelský úspěch; ozubený převod kol ve tvaru dvou obrácených velkých V se stal a dodnes zůstává logem jím založené firmy. A nezapomněl ani na své židovství. Když 3. července 1935 zemřel, pohřeb na slavném pařížském hřbitově Montparnasse vedl vrchní pařížský rabín Julien Weill.