Bohoslužba Římskokatolické církve z kostela sv. Mořice v Olomouci
Dnešní bohoslužbu Římskokatolické církve přinášíme z kostela sv. Mořice v Olomouci. Celebruje mons. František Hanáček. Farní kostel sv. Mořice patří k nejvzácnějším stavbám období pozdní gotiky na Moravě. Dnešní kostel stojí na místě starší svatyně, o jejíž podobě bohužel není nic známo. Nejstarší záznam o starém kostele v archivních pramenech pochází z roku 1257.
Datum započetí stavby nového chrámu, tj. rok 1412, oznamuje nápisová deska na severní věži. Během první poloviny 15. století bylo vybudováno trojlodí s křížovými klenbami vysoké 22 m. Jeho zastřešení proběhlo roku 1443, celkové dokončení zřejmě roku 1454. Kostel o délce 54 m nemá na střední a severní Moravě v daném období konkurenci. Před rokem 1505 byla postavena na severní straně kostela patrová sakristie. Počátkem 16. století se část kleneb trojlodí kolem jižní věže - zvonice zřítila a musela být nahrazena novými. Po roce 1500 vznikly v západní části kostela nové kroužené klenby a západní portál. Architektonicky nesmírně zajímavým prvkem je v téže době postavené dvojité západní šnekové schodiště.
Na počátku 16. století byla také významným způsobem obohacena výzdoba interiéru kostela. Na evangelijní straně vznikla rozměrná nástěnná malba, datovaná rokem 1505 (dnes bohužel z větší části skrytá za barokním oltářem). Na ploše zaujímající více než 100 m2 je zobrazen sv. Kryštof nesoucí Ježíška a nad ním dvojice patronů města Norimberka - sv. Sebald a sv. Vavřinec se svými atributy - Sebald s kostelem, Vavřinec s rožněm. Norimberští patroni stojí na iluzivně pojatém balkoně, na němž je mj. umístěn také znak města Norimberka. Gotickou etapu výstavby kostela definitivně uzavřela výmalba v roce 1540.
V období renesance byly v kostele provedeny vesměs jen drobné úpravy. Po pohromách, které město postihly v 17. století (jednalo se o obrovský požár roku 1709 a dále o události třicetileté války a švédskou okupaci města v letech 1642 - 1650), byl kostel znovu stavebně obnovován a také byl nově vybaven jeho interiér.
V roce 1854 byl podle návrhu architekta Karla Rössnera z Vídně pořízen nový hlavní oltář. Významnější stavební zásahy, k nimž patří zejména zkrácení a regotizace Loretánské kaple či úpravy portálů a předsíní, následovaly z iniciativy Stavebního spolku svatomořického v roce 1869. Rozsáhlou regotizaci interiéru i exteriéru chrámu pak prováděli v letech 1874 - 1908 především olomoucký stavitel Franz Kottas a kameník Ernst Melnitzky, rovněž z Olomouce.
Moderní doba se ke kostelu a jeho okolí zachovala spíše macešsky. Někdejší mořické náměstí, vzniklé po zrušení hřbitova u kostela roku 1784, od sedmdesátých let 20. století víceméně neexistuje. Olomoučané i návštěvníci města sem chodí nakupovat do jednoho z nejsmutnějších památníků "architektury" období socialismu ve městě Olomouci, někdejšího obchodního domu Prior.
