Udělat tlustou čáru za minulostí byla chyba. KSČ se měla zrušit, říká Karel Sedláček, hlasatel plzeňského rozhlasu v srpnu 1968
V roce 1968 coby hlasatel plzeňského redakce Československého rozhlasu informoval Karel Sedláček o vstupu okupačních vojsk na československé území. V listopadu 1989 pak jako první vystoupil na balkonu Melantrichu při demonstraci na Václavském náměstí. Každoroční pietní akt před budovou rozhlasu je ale pro hosta Osobnosti Plus traumatizující.
O vstupu vojsk pěti států Varšavské smlouvy na naše území se dozvěděl doma. Službu měl mít až odpoledne a o situaci ho tak informoval telefonicky kamarád. „Když jsem slyšel, co se děje, tak jsem se sebral a jel jsem ,na frontu’ – bojovat slovem, nikoli kvéry,“ vzpomíná na 21. srpen 1968 novinář Karel Sedláček.
Čtěte také
K nadšení z reforem, které okupaci předcházely, byl prý poměrně skeptický. „Myslím si, že je to trošku optický klam, kterému jsme tehdy podléhali. Mnoho lidí vědělo, že socialismus je nereformovatelný, ale říkali jsme si, že je to začátek,“ vysvětluje své pocity z období uvolnění. „Nadechli jsme se, ale dost brzy jsme vydechli,“ dodává.
Lámání charakteru
Po srpnových událostech se poměry rychle měnily. „V rozhlase byli tací, kteří velmi aktivně vystupovali proti okupačním vojskům, velmi brzy otočili a chtěli okupační vojska oslavovat,“ vzpomíná Sedláček s tím, že za takových okolností se rychle ukáže, kdo je přítel a kdo zbabělec.
Čtěte také
Z plzeňského studia Československého rozhlasu musel odejít a uplatnil se jako redaktor Svobodného slova, které o více než 20 let později jako první informovalo o událostech ze 17. listopadu. Za redakci pak promluvil z balkonu Melantrichu a ohlásil vystoupení Václava Havla.
Každoroční trauma
Srpnový pietní akt před budovou rozhlasu je pro Karla Sedláčka traumatizující: „Vystupují tam totiž bývalí soudruzi – převlečené kabáty ze Sněmovny, teď dokonce předseda vlády…“
„Je smutné, že voliči dávají pořád hlas lidem, kteří byli konfidenty StB a velmi aktivními členy KSČ. Udělat za minulostí tlustou čáru byla chyba. Především se měla zrušit komunistická strana,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Karlem Sedláčkem. Vzpomíná i na to, jaké to bylo, mluvit k mnohatisícovému davu na Václavském náměstí, nebo jestli měl v srpnu 1968 strach.
Související
-
S brutalitou milicí v srpnu 1969 jsme se dodnes nevyrovnali. Nikdo se ani neomluvil, tvrdí historik
O 21. srpnu 1968 se ve školách učíme, ale o demonstracích, které byly brutálně potlačeny jen o rok později (se sedmi mrtvými), se už moc nemluví. Host: historik Milan Bárta
-
Nejdřív „Encephalitis lethargica“, pak chvilkové usebrání – a okupace, která změnila životy
Všechny srpnové Příběhy 20. století jsou věnovány 50. výročí počátku dlouhé sovětské okupace Československa – a ani pořad, který vysíláme tuto neděli, není jiný.
-
Sovětská okupace, určující moment života. Vzpomíná Pavel Landovský, Petr Maišaidr a Jiří Kolda
Za pár týdnů si budeme připomínat 50. výročí počátku sovětské okupace Československa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
