Ruský teleskop hledá kilometr pod vodou Bajkalu neutrina, nejzáhadnější částice současné fyziky
Světovou vědou proběhla zpráva o zahájení provozu největšího podvodního teleskopu na světě. Zařízení o velikosti půl krychlového kilometru se ukrývá kilometru pod hladinou nejhlubšího jezera na světě Bajkal. Ještě před oficiálním zahájením ale tento neutrinový detektor stihl už několik let sbírat data a některá by mohla špičkovým fyzikům a astronomům objasnit jedny z největších záhad vesmíru. Zkoumá totiž neutrina, záhadné mikroskopické částice.
Čtěte také
„Je to jediná fundamentální částice, u které neznáme základní fyzikální vlastnosti. Víme akorát, že má nějakou minimální hmotnost, ale nevíme jakou. A právě její zjištění je velmi důležité pro samotné pochopení vesmíru, jeho vzniku, procesů ve hvězdách a vůbec v celém vesmíru,“ říká profesor Fedor Šimkovic z Ústavu technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení technického (ÚTEF ČVUT), který se na stavbě jednoho z nejambicióznějších projektů světové vědy podílel.
K poznání neutrin by mohl nově přispět i tento podvodní teleskop Baikal-GVD. Jeho nezvyklé umístění je dané odstíněním rušivých elementů. Další neutrinové teleskopy jsou proto třeba v ledu Antarktidy nebo v solných jeskyních.
První detekční jednotka klesla ke dnu Bajkalu už v roce 2016. Základem teleskopu jsou jednotlivé clustery, které vypadají jako půl kilometru dlouhé korále, které spojují bójku na hladině s kotvou u dna Bajkalu. Mezi nimi jsou na spojovacím provazci zavěšené kulaté světelné detektory.
Čtěte také
„Je to skleněná koule o průměru asi půl metru, ve které je fotonásobič, což je zařízení, které dokáže detekovat velmi malá množství světla. To je přesně to, co potřebujeme, protože když přijde neutrino, zainteraguje, tak vytvoří další částice, které produkují světlo. Aktuálně máme ve vodě přes dva tisíce takových optických modulů, které jsou rozmístěny ve vzdálenostech stovkách metrů. Taková 3D matice světelně citlivých zařízení pak dokáže detekovat typický světelný obrazec, který od těchto částic vzniká,“ popisuje ze švýcarského CERNu fyzik Lukáš Fajt z ÚTEF ČVUT s tím, že už teď se jim podařilo zachytit několik kandidátů neutrin s vyššími energiemi, které by mohly být vesmírného původu.
S postupným rozrůstáním se bajkalský neutrinový teleskop má ambici stát se brzo vůbec největším teleskopem na světě.
Související
-
Vulkanolog Brož: Život na Marsu? Jednou ho tam přinese člověk. Proto teď sonda sbírá vzorky povrchu
Celkem tři vesmírné sondy by měly během několika dnů dorazit k Marsu a začít sbírat data z rudé planety. Hostem Štěpána Sedláčka je planetolog Petr Brož.
-
V černé díry nevěřil ani Einstein. Nobelova cena míří k vědcům, kteří jejich existenci potvrdili
Černé díry jsou jedním z nejtemnějších tajemství vesmíru. Letošní laureáti přesvědčivými argumenty přispěli k potvrzení teorie o jejich existenci.
-
Za hmotu, která sama o sobě nemůže existovat, dostal Nobelovu cenu. „Přírodu neovládáme,“ říká fyzik
Extrémně chladnou hmotu, kterou Albert Einstein a Šatendranáth Bose popsali asi před sto lety, dokázal vytvořit Wolfgang Ketterle. I o tom mluví v exkluzivním rozhovoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
