Rok 1967: Chceme světlo! Strahovská demonstrace vysokoškolských studentů rozehnaná bezpečností
Koncem šedesátých let minulého století v tehdejší československé společnosti vrcholily snahy o uvolnění komunistického režimu a o prosazení politických změn. Předzvěstí reformního procesu, pro nějž se vžil název pražské jaro, byla i strahovská demonstrace vysokoškolských studentů z 31. října 1967.
Demonstrace proti špatným podmínkách na studentských kolejích měla původně recesistický ráz, v celospolečenskou událost s politickým podtextem se změnila poté, co ji brutálním způsobem rozehnala bezpečnost.
Režim Antonína Novotného čelil tehdy požadavkům na širší demokratizaci společnosti a potýkal se s rostoucí kritikou poválečného stalinismu i s ekonomickými problémy. Jedním z jejich projevů byly i potíže s dodávkami elektřiny vysokoškolským kolejím v Praze na Strahově, které na podzim 1967 opakovaně trápily jejich obyvatele.
Bez vody, elektřiny i tepla
Koleje obývané zejména studenty pražské ČVUT byly původně projektovány jako ubytovny pro cvičence spartakiád. Kromě vypínání elektrického proudu občas netekla voda, často se netopilo. Když večer 31. října 1967 opět vypadl proud, studenti se začali shromažďovat před kolejemi a nakonec se s dvojznačným heslem „Chceme světlo, chceme více světla“ a se zapálenými svíčkami v rukou vydali na protestní pochod do středu města.
Demonstraci čítající na dva tisíce lidí rozehnali na Malé Straně příslušníci tehdejší Veřejné bezpečnosti. Při brutálním zásahu nechyběly obušky ani slzný plyn, „esenbáci“ pronásledovali studenty až do pokojů na kolejích. Pro řadu demonstrantů skončila akce zraněním či pobytem v cele, někteří byli později donuceni odejít ze studií.
Zásah ale nezůstal bez následků. O policejní brutalitě referoval poprvé otevřeně tehdejší tisk, byť v něm zazněly výhrady k samotné formě protestu. Excesy policistů odsoudili akademičtí hodnostáři většiny vysokých škol i veřejnost. Postup policie začala vyšetřovat vojenská prokuratura.
Dokudrama Chceme světlo! napsala trojice scenáristů Michal Beck, Jan Mazanec a Veronika Šaumanová. V režii Pavla Krejčího účinkují Petr Matyáš Cibulka a Michal Przebinda.
Na další informace o této spontánní protestní akci se Veronika Kindlová ptala historika Jaroslava Pažouta z Technické univerzity Liberec.
Související
-
Rok 1970: Tankem oponu neprorazíš. Kuriózní pokus o útěk na Západ v obrněném vozidle vlastní výroby
Jeden z mnoha pokusů obyvatel Československa o překonání přísně střežené západní hranice a útěk do svobodného světa se odehrál brzy ráno 27. 5. 1970. Byl velmi netradiční.
-
Rok 1968: Ota Šik vysvětluje lidem, jak je v socialismu draho
Jedním z méně známých okamžiků politického uvolnění roku 1968 bylo televizní vystoupení místopředsedy vlády Oty Šika.
-
Rok 1970: Poučili jsme se… Dokument, který potvrdil nástup normalizace
Dne 10. 12. 1970 schválilo plenární zasedání ÚV KSČ dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který potvrdil kurs „normalizace“.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
