Petra Hynčíková
Zabývám se především přípravou literárních pořadů a rozhlasových dokumentů.
V Českém rozhlase pracuji od roku 2003. Po několika letech v plzeňské redakci zpravodajství jsem přešla do kulturní redakce a odtud do Centra výroby – Tvůrčí skupiny Drama a literatura. Jsem dramaturgem cyklu Kaleidoskop a Kriminálních případů Čech, Moravy a Slezska. Pro stanice Český rozhlas Vltava a Dvojka připravuji literární pořady, četby na pokračování, dokumenty a celou řadu dalších formátů.
Jsem absolventkou PF ZČU v Plzni a VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka (tvorba textu a scénáře).
Co mě přivedlo k mikrofonu?
Radio poslouchám díky rodičům už odmalička. Dalším silným impulsem bylo setkání s režisérkou Hanou Kofránkovou, která na Vyšší odborné škole Jaroslava Ježka v Praze vedla rozhlasové semináře. K mikrofonu jako takovému mě ale dovedl úspěšně absolvovaný konkurz.
Co považuji za rozhlasová "nej" v mé práci?
Rozhlasová NEJ obecně jsou pro mě svoboda a nezávislost na obrazu, které člověku dopřávají zajímavý prostor k vizuálně nespoutaným fantaziím. Rozhlasové vysílání vnímám jako Nekonečnou Erupci Jazyka, tedy mimo jiné češtiny, kterou jsem studovala. Baví mně sledovat, jak se živý jazyk vyvíjí. Zajímavé pro mě je také poslouchat a vnímat hlasy lidí jako hudbu. Nejvíc ze všeho mě ale baví právě lidé, se kterými se díky rozhlasové práci mohu setkávat. To je dar.
Co mě baví?
Baví mě život. Mám s ním totiž ty nejkrásnější techtle mechtle.
Co mě drží nad vodou?
Jednoznačně pohyb. Pohyb těla i ducha.
Všechny články
-
Filip Topol: Mně 13. Raná autobiografická próza frontmana Psích vojáků
Prokletý básník, český beatnik nebo rozervaný bohém, po jehož koncertech zůstávala na klávesách piana krev. Jaký byl Filip Topol ve třinácti letech?
-
Jan Štifter: Světlo z Pauliny. Příběh o ztrátě domova a vykořenění
Návraty do rodných míst nebývají jednoduché. Do česko-německého pohraničí se desítky let po odsunu vrací jedna z jeho tehdejších obyvatelek.
-
Michal Sýkora: Nadějné vyhlídky. Vzpomínka na dospívání a brigády v době normalizace
Fenomén letní brigády se otiskl do povídky autora úspěšných detektivek.
-
Jiří Padevět: Zlo nezmizelo. Konec května před osmdesáti lety
Pro omamnou vůni šeříků se nechce věřit. Na řadě českých rukou zůstává nesmazatelně krev nevinných obětí zuřivé msty, znásilňování a neospravedlnitelného zabíjení.
-
Deník zloděje. Autobiografický příběh padlého anděla Jeana Geneta
Prokletý dramatik, spisovatel, tulák, zloděj, prostitut a recidivista Jean Genet do svých textů otiskl drsnou životní zkušenost způsobem, který fascinuje čtenáře dodnes.
-
Karel Ladislav Kukla: Batalión. Poslední štace všech staropražských ztroskotanců
Truchlivá historie staropražské putyky. Vyprávění z knihy rozmarných obrázků Ze všech koutů staré Prahy.
-
Hallgrímur Helgason: Ženská na 1000°. Drsná i humorná zpověď prezidentské vnučky z Islandu
Islandský spisovatel Hallgrímur Helgason a jeho báječně nekorektní vyprávění inspirované životem vnučky prvního islandského prezidenta. Účinkuje Helena Čermáková.
-
Jiří Hájíček: Bezejmenný. Příběh inspirovaný skutečnou událostí z léta 1944
Je léto 1944 a u obce Purkarec nedaleko Českých Budějovic seskočilo pár československých výsadkářů z Londýna. Jejich úkolem bylo posílat do Anglie zprávy z protektorátu.
-
Jaromír Jindra: Valdštejnova zpověď. Ohlédnutí za velkolepým životem nejvlivnějšího vojevůdce
V povídce Valdštejnova zpověď zastihneme Albrechta v předsmrtném rekapitulování vlastního života. Poslechněte si Historickou povídku!
-
François Rabelais: Pantagruel. Uštěpačný humor, orgie absurdna a formální nespoutanost
Přinášíme úvodní část slavné pentalogie o obrech v mimořádném překladu Patrika Ouředníka. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »