Petr Holub: Levné potraviny. Smí se to vůbec říkat?

20. duben 2024

Nakupovat v Česku potraviny připomíná už několik let jízdu na horské dráze. Tento stav trvá dosud. Proti dřívějšku s tím rozdílem, že horská dráha směřuje dolů. Muselo se stát něco výjimečného, protože v žádné jiné zemi k podobně radikální korekci cen směrem dolů nedošlo.

Obecně vzato, potraviny zdražovaly ve všech evropských zemích, od roku 2021 skoro o 30 procent. Nečekaný je ovšem fakt, že po cenovém pádu posledních měsíců patří Česko do skupiny zemí, kde byl cenový růst pod průměrem.

Čtěte také

Důvodů bude nepochybně celá řada. Především nelze přehlédnout, že vláda od ledna snížila daň z přidané hodnoty na potraviny o tři procenta. Ovšem potraviny meziročně zlevnily o šest procent, zatímco v průměrné evropské zemi ceny spíše rostly.

Tím se nabízí druhé vysvětlení. Tuzemské ceny vystřelily v minulém roce neobvykle vysoko, protože producenti a prodejci využívali inflační příležitost příliš bezostyšně. Lidé ovšem výrazně omezili nákupy a ceny prostě dolů jít musely. Ani takový výklad však není bez chyby. Stejnou inflaci v potravinách v letech 2022 a 2023 zažili zákazníci i v jiných postkomunistických členských státech Unie. Při cenovém poklesu však sousedé z východu Čechy dosud nenásledují.

Jen aby nám vydrželo

Třetím důvodem může být dobrá úroda. Pokud se loni urodilo dost pšenice a ovoce, nemuselo snížení cen přinejmenším producenty tolik bolet.

Čtěte také

Další detaily prozrazuje pohled na jednotlivé druhy potravin. Víc než v Evropě v tuzemsku zdražoval chléb, pečivo, rostlinné tuky a zelenina včetně brambor. Ve všech případech Česko trpí slabou nabídkou. Tuzemské pekárny jsou příkladem tolik citovaného oligopolu, výrobu rostlinných olejů srazila do kolen politika, když zařadila olej z řepky do kategorie pohonných hmot. U zeleniny zanevřely zemědělské velkopodniky na pracovně náročnou produkci a většina druhů se musí ve velkém dovážet.

Jednou větou – dobrodružný příběh o cenách potravin potvrzuje některé spekulace, kde má tuzemský zemědělsko-potravinářský komplex největší mezery. Něco není v pořádku u zemědělců, jiné nedostatky mají potravinářské firmy a chyby se najdou i v dotační politice státu. 

Petr Holub

Na druhé straně se zdá, že v tuzemském maloobchodu s potravinami funguje konkurence. Dokonce nahrazuje některé nedostatky zdejšího potravinářství, například polským a německým dovozem masa a mléčných výrobků.

Po letech cenových katastrof lze ocenit, že se nejhorší cenové výstřelky v jedné oblasti maloobchodu dávají do pořádku. Jak ovšem říkají sami zemědělci při dobrém počasí: Jen aby nám vydrželo.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

autor: Petr Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.