Ondřej Houska: Green Deal jako jedna z příčin politických problémů mnoha evropských zemí
Greel Deal, neboli Zelená dohoda pro Evropu, je kromě svých ekologických dopadů taky „příležitost k udržení naší budoucí prosperity“, prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém výročním Projevu o stavu Evropské unie. Na jednu stranu to je pravda, na stranu druhou to je jedna z příčin politických problémů, které nyní vidíme v řadě zemí na západ od nás.
Čtěte také
Zelená transformace ekonomiky je skutečně příležitostí k růstu hospodářství. Nejde o nějaké evropské zelené šílenství, jak se nám snaží namluvit někteří politici či komentátoři. Konec konců, světovým lídrem v elektromobilitě nyní nejsou evropské automobilky ani americká Tesla, ale čínští výrobci.
Problémem je, že ona slova o příležitosti, která říká von der Leyenová a stejně tak i mnozí další politici, platí z dlouhodobého hlediska. Dlouhodobě vzato se zelená transformace skutečně vyplatí a jde o cestu k modernizaci ekonomiky. Ale krátkodobě nepochybně bude mít značné náklady a mnoho poražených.
Představa vs. realita
Čtěte také
Jenže o tom všem politici, kteří radikální snižování emisí prosazují, až dosud nemluvili. Opakovali pouze dokola, že Evropa musí být lídrem tohoto procesu, a to nejen z ohledu na katastrofální důsledky případného velkého oteplení planety, ale i v zájmu udržení vlastní konkurenceschopnosti.
V Česku a podobných zemích to do takové míry neplatí, ale na západ od nás byla veřejnost až dosud většinově jednoznačně pro a prosazovala co nejambicióznější zelenou transformaci.
Nyní ale přichází vystřízlivění – stačí se podívat na průzkumy veřejného mínění třeba v Německu, kde by pravicově populistickou Alternativu pro Německo, která popírá nutnost proti globálnímu oteplování něco dělat, volila pětina lidí.
Čtěte také
Jedním z podstatných důvodů je zásah zelených opatření do peněženek běžných Němců – jde hlavně o zákon zakazující instalaci nových plynových kotlů nebo plány zpoplatnění emisí z budov.
Tyto počáteční vysoké náklady na zelenou transformaci přitom byly zřejmé od začátku, ale politici o nich nemluvili. Přenechali tak pole působnosti populistům, kteří přitom žádné lepší řešení nemají – pokud nechceme popírat závěry vědy, musíme prostě vzít na vědomí, že je v našem zájmu směřovat ke klimatické neutralitě, tedy srazit emise prakticky na nulu.
Nyní je otázkou, jestli standardní politici zvládnou tuto zatáčku vybrat a podaří se jim udělat zelenou transformaci sociálně přijatelnou. Rezignovat na ni alternativou není, stejně jako jí není volba nezodpovědných radikálů.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
