Od začátku 2. světové války uplynulo 80 let. Gdaňsk si připomněl památku těch, kdo se postavili na obranu napadeného Polska

Zápisník Šárky Kuchtové
Poláci byli prvním národem, který se otevřeně postavil nacistickému Německu, a tak je pro ně výročí začátku nejkrvavějšího konfliktu v dějinách obzvlášť významné. A i když jejich území dobyli nepřátelé za pouhý měsíc, vzdorovat vydrželi až do vítězného konce o pět let později. O to, jak dnes tyto události vnímají, se v Gdaňsku zajímala reportérka Šárka Kuchtová.
Westerplatte, 1. září, 4 hodiny 45 minut ráno. Sirény zní na tomto gdaňském poloostrově každý rok – jako připomínka výstřelů z děl křižníku Schleswick-Holstein, které mířily na zdejší vojenskou posádku a jsou považovány za začátek druhé světové války. I když bombardování města Wieluň ve středním Polsku začalo o pět minut dříve.
Operoval s kapesním nožíkem
Čtěte také
189 obránců Westerplatte se vydrželo bránit několikanásobné přesile sedm dní. Padlo 17 obránců a dalších 80 bylo raněno. Za to, že přežili, vděčí podle Maroše Waszilevského z projektu Polní nemocnice, lékaři kapitánu Miroslavu Swobodovi.
„Prvního září zničil nálet ošetřovnu. Kapitán Swoboda neměl nástroje ani léky, musel improvizovat, dělal třeba zákroky kapesním nožíkem, ale žádný z jeho pacientů nezemřel,“ vypráví.
Maroš Waszilevski kousek od oficiálního místa oslav ukazuje návštěvníkům, jak takový dobový lazaret vypadal. O kus dál milovník automobilových veteránů Zbygněv Sirkevič předvádí dobovou techniku, kterou používali i polští vojáci. A 95letý Henryk Bajduszewski to všechno zažil na vlastní kůži.
V patnácti do Wehrmachtu
Na začátku války mu bylo patnáct let, a protože Pomoří Němci připojili k Říši, musel narukovat do Wehrmachtu. Ve Francii se nechal zajmout a přihlásil se do polské armády působící v Itálii, kde sloužil jako mechanik.
„Hlásil jsem se na frontu, ale velitel mi řekl, že válka je přece všude a techniku musí někdo opravovat, protože motorizace je pro naše vojsko velmi důležitá,“ vzpomíná.
Zemřelo víc než 5,5 milionu Poláků
Poláci vydrželi vzdorovat Německu, ke kterému se v polovině září přidal Sovětský svaz, více než měsíc. Mnozí ale bojovali v sestavě spojeneckých armád i poté. Celkem zahynulo 700 tisíc polských vojáků a pět milionů civilistů. Nacisté je bez příčiny vraždili už od začátku války.
„Můj dědeček byl lékárníkem a hned v září 1939 ho jako představitele polské inteligence zatklo gestapo. Odvezli ho do Špengawska, kde byl spolu s několika stovkami lidí zavražděn,“ vypráví paní Jolanta Czyma.
Padli za naši svobodu
Uctít památku hrdinů a obětí dnes považují za důležité i lidé mladší generace, jako třeba skautští vedoucí Tomek a Kristýna: „Je nás tu kolem tisíce skautů a skautek z celého Pomoří.“
Ty, kdo vzpomínají na statečný polský odpor proti nacismu, spojuje jedno – vědomí, že oběti nebyly marné.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Gorbačov je pro Putina horší než Hitler. Rusko vnímá Ukrajinu jako součást země od školky, míní politolog
-
Francouzská EDF žaluje rozhodnutí antimonopolního úřadu. Chce získat tendr na dostavbu Dukovan
-
Geniální hráč i první fotbalová superhvězda, Beckham slaví padesátiny. ‚Předběhl dobu,‘ vzpomíná Poborský
-
Jourová: Trumpovi lidé nechápou Evropskou unii. Musíme zabojovat, abychom byli znovu relevantní