Nezájem o experimentování jsem cítila jen u těch, kteří myslí tradičně. Ale to je naštěstí už minulost, tvrdí kanadská dokumentaristka
„Uvažuji o limitech neuvěřitelně výkonné a všudypřítomné technologie, kterou drží většina světové populace v rukou,“ říká kanadská expertka na nová média a dokumentaristka Katerina Cizek z Massachussetského technologického institutu v pořadu Hovory.
„Dnes je interaktivita a komunikace v reálném čase samozřejmostí, já jsem – s kolegy ve spolupráci s kanadskou televizí – v roce 2001 dala prostor televiznímu publiku, aby se vyjádřilo k tématu mého filmu. Vytvořili jsme na internetu chatovací místnost a během vysílání jsme ji otevřeli. Bylo úžasné sledovat, kolik lidí projevilo zájem se vyjádřit.“
Čtěte také
Vědecké filmy – a především ty o změně klimatu – jsou podle nejnovějších studií celosvětově nejvíc důvěryhodnými mediálními zdroji. A to nejen v Evropě a Spojených státech, ale i ve Velké Británii. Když lidé hledají ověřené informace o současném světě, ke změně klimatu anebo vědeckém poznání obecně, vyhledávají dokumentární filmy.
Styl tohoto filmového vyprávění se v posledních deseti letech významně posunul, roste i význam vědeckých dokumentárních snímků.
„Setkala jsem se s nadšením i odporem ve světě médií i v řadách dokumentaristů. Nezájem o experimentování jsem cítila spíš u lidí, kteří smýšleli tradičně, ale teď je už je pohled na inovativní přístupy úplně jiný,“ dodává dokumentaristka.
Katerina Cizek
Narodila se v Kanadě, jako dcera československých emigrantů, kteří odešli v roce 1968 z Československa. Rodiče odešli náhle, mysleli si, že půjde jen o krátkou emigraci. V Kanadě se jim ale narodil syn a další dcera, tak zůstali. Otec je kvantový fyzik a do Česka se vrátil, aby se stal emeritním profesorem na Univerzita Karlově.
Co si myslí o masivním rozšíření jazykových modelů umělé inteligence? Proč doporučuje každému z nás věnovat pozornost tvorbě legislativy pro AI? Hovory z festivalu populárně vědeckých filmů Academia Film Olomouc moderuje Markéta Vozková.
Související
-
Klimatické změny už zvyšují ceny kakaa, kávy i banánů. Budou farmáři pěstovat rýži bez vody?
Poslechněte si Zaostřeno s expertkou na zemědělství a analytičkou Asociace pro mezinárodní otázky Barborou Chmelovou.
-
Bezmoc, frustrace, hněv. Poslechněte si dokument o tom, jak mladí prožívají obavy z klimatické změny
Environmentální žal či klimatická úzkost. Stav, se kterým se potýká většina příslušnic a příslušníků generace Z, tedy zhruba dnešních dvacátnic a dvacátníků.
-
Je lidstvo i Česko připraveno na klimatické změny?
Planeta se otepluje. Letošní léto bylo z globálního pohledu nejteplejší v historii měření. Jsme na to jako lidstvo připravení?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
