Lukáš Jelínek: Na neochotu stran seriózně jednat je i prezident krátký
Odmítnout pozvání na Pražský hrad není uctivé vůči prezidentovi ani vůči voličům, kteří od politiků očekávají, že budou svůj mandát vykonávat bez vytáček a šprajců. Ve vztahu opozice–vláda už ale nevstřícnost hnutí ANO pochopit lze. Nehodlá zkrátka být spolupachatelem penzijní reformy, na niž má pramalý vliv a která bude u občanů na první pohled nepopulární.
Takže by sice na jedné straně bylo korektní přijít i na druhou schůzku s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou pod patronátem Petra Pavla, zvlášť když ANO účast původně přislíbilo. Na straně druhé ale je pro ně evidentně nedůstojná role křoví, když premiér Petr Fiala (ODS) veřejně prohlašuje, že koalice reformu prosadí, ať už s hlasy opozice, nebo bez nich.
Čtěte také
Pod opozičním tlakem mohlo být něco v návrhu Jurečkova resortu uhlazeno či upraveno. Nyní naopak může koalice získat pocit, že má ruce volné k čemukoliv. Tak to vypadá, když v politice vládnou zákony džungle. Kabinetu by neubylo, kdyby včas sezval ekonomy, demografy, sociology i další experty a k nim posadil jak zástupce tripartity, tak opozice.
Hospodařit nápaditěji
Touto metodou šlo dosáhnout nejmenšího společného jmenovatele. Zvítězil opačný přístup – rychle cosi sepsat, koaličně odmávnout a ostatní postavit před hotovou věc. Cestu ke kompromisu otevřel až prezident, čímž zjevně nabroušené stranické vlčáky zaskočil.
Čtěte také
Problém důchodové reformy je, že přichází v nesprávný čas. I když připustíme, že bez legislativních změn reagujících na stárnutí populace to nepůjde, představa, jak si protilehlé tábory notují na prahu volební sezóny, je za vlasy přitažená.
Pětice vládních partají to má nahnuté. Zatímco Jurečkovým lidovcům ještě lze věřit, že by se do vysloveně asociálního projektu s ohledem na vlastní elektorát nepustili, ODS je naladěná jinak.
Na nedávném kongresu napumpovala svaly a rozhodla se hrát vabank. Příklonem k privatizaci státních firem, k rozdávání výpovědí bez udání důvodu a k omezování úlohy státu v ekonomické a sociální sféře se pokouší zavděčit když ne voličům, tak aspoň byznysovým kruhům.
Čtěte také
Zato hnutí ANO sází v nadcházejícím půldruhém roce na čistokrevnou negaci všeho, do čeho se Strakova akademie pustí – od penzijní reformy přes migrační pakt až po korespondenční volbu. Když bylo u moci, přivíralo nad důchodovým rébusem oči, a ani nyní netušíme, co by si s ním počalo.
Jediné, s čím přišlo, byl nápad místopředsedy Karla Havlíčka na druhý penzijní pilíř, který by měl pod palcem stát a sloužil by k investicím. Nedošlo náhodou babišovcům sebekriticky, že se jedná o pouhé vzdušné zámky, a nepřispělo to k jejich neochotě na druhou hradní schůzku dorazit?
Pro srovnání, druhá opoziční formace, SPD, si vybrala odlišný přístup. Byť u prezidenta nebyla, drobné podněty Jurečkovi poskytla. Díky tomu tvrdí, že je kompetentnější než ANO, které prý stejně žádnou představu, jak nakládat do budoucna s důchody, nemá.
Fialova vláda může parlamentem proválcovat, co chce, a ANO může po volbách podle momentální nálady cokoli ponechat nebo zrušit. Na politiky, kteří by dokázali nápaditěji hospodařit se státními příjmy i výdaji a které neunavuje skutečný, nikoli jen symbolický dialog s oponenty, ale musíme dál čekat.
Dobrá zpráva je, že flintu do žita nehází aspoň Petr Pavel.
Autor je politický analytik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
