Jižní Město jako Panelstory, anebo místo, které se mění k lepšímu?

Přibyly barevné fasády domů, obchody, nová hřiště nebo kulturní centra. Jak se žije na Jižním Městě dnes? A jaká bude jeho budoucnost?

Urbální antropolog Martin Veselý stojí nedaleko stanice metra Háje před nově vybudovaným komunitním centrem. „Jsme na východním okraji centrálního parku, největšího veřejného prostoru na Jižním Městě. Bylo vybudované před deseti lety, jednak jako duchovní místo, tady nebyl žádný kostel. Je to zároveň komunitní centrum, kde je řada kluboven a přednáškových místností.“

Přímo u stanice metra Opatov mělo být jedno z hlavních center Jižního Města. „Celý zastavovací plán Jižního Města I se nikdy nedodržel. Vše se zaměřilo na výstavbu bytových domů. Lokální centra buď nebyla dokončena vůbec, jako na Opatově, nebo byla dokončena v bizarní podobě, jako na Hájích s jejich známou několikapodlažní pochozí zónou.“

Památník padlým jako spojení s minulostí

Pochozí zóna je známá z českého filmu Vesničko má středisková. „Je tam záběr na zónu a potom na lávku, která zónu spojuje s autobusovými zastávkami na Hájích. Tehdy ještě dřevěnou.“

Jižní Město se za posledních deset let změnilo. Postupně vyrůstají administrativní budovy. „Zvažuje se, že se v těsné blízkosti hlavní ulice a stanice metra postaví kancelářské objekty.“

Složení obyvatel se změnilo|foto: Filip Jandourek

V bezprostřední blízkosti velkého kruhového objezdu na Litochlebském náměstí je zajímavý památník. „Je to památník padlým obyvatelům Chodova a Litochleb v první a druhé světové válce. Pietní místo, jedno z mála pozůstatků předsídlištního období Jižního Města. Spojuje přítomnost s minulostí. Osídlení tady bylo předtím, než se to srovnalo bagry a začaly se stavět paneláky.“

Pestřejší složení obyvatel patrné nejen ve školkách

V jednom z paneláků bydlí Petra Píšová. „Bydlíme v bytě 3+1, který má balkón a je asi tři sta metrů od Krčského lesa. A dvanáct, třináct minut od stanice metra. A v dochozí vzdálenosti od dětské doktorky. Pro život s dvěmi malými dětmi je to, ideální místo.“

Petra na Jižním Městě sama vyrostla. Jako matce dvou dětí se jí líbí, že jsou v okolí obchody, což dřív nebylo vůbec. „Když jsem jako dítě bydlela s rodiči na sídlišti, byly tam jedny potraviny, nebylo tam moc jiné vyžití. Co se týče složení obyvatel, nejvíc na sídlišti potkávám střední generaci, tedy mých rodičů. Mladých rodin mi přijde, že je tam míň.“

Další změnou je, že její děti chodí do mateřské školy společně s cizinci. „Ve školce má moje dítě spolužačky vietnamské, ruské, ukrajinské děti, z Turecka, ze Slovenska. Je to pestřejší.“

Změnu ve složení obyvatel potvrzuje i učitelka chemie Hana Malaníková. Na Jižním Městě bydlí 37 let. „Tady bydlí řada Vietnamců, jsou tu rusky mluvící osoby. V našem baráku jsou původní obyvatelé tak v šesti bytech. Starousedlíků je tady menšina.“

Jižní město. Spousta lidí tam bydlí, ale málo lidí tam pracuje|foto: Filip Jandourek

I když se podle Hany Malaníkové sídliště změnilo, pořád jí na něm něco chybí. „Žádný divadlo tady není, žádný koncertní sál. Jinak mně tady vlastně nic neschází.“

Podle Karla Maiera z Fakulty architektury Českého vysokého učení technického je Jižní Město je normálně fungující část Prahy. "Liší se od ostatních čtvrtí tím, že tam bydlí spousta lidí, ale málo lidí tam pracuje. Z toho vyplývá zásadní problém, a to, že málo lidí tam přichází zvenku, nemají důvod. Pro průměrného Čecha, když se řekne Jižní Město, tak vidí Panelstory.“