Jefim Fištejn: Jen jeden názor
Poté, co se předvolební situace ve Spojených státech vyjasnila, a začalo být zřejmé, že v prezidentském klání se opět schyluje k souboji Joea Bidena s Donaldem Trumpem, se americký tisk stal bojištěm dvou nesmiřitelných předpovědí: Co se stane se zemí a světem v případě vítězství jednoho nebo druhého kandidáta.
Jelikož jsou americká média ve svých postojích rozdělena krajně nerovnoměrně, názor té jejich časti, která se ztotožňuje s Demokratickou stranou, je veřejnosti převážně znám. Zvítězí-li Trump, budoucnost lidského druhu bude krajně nejistá.
Čtěte také
Demokracie bude ohrožená ve své podstatě, Amerika ztratí svrchovanost a bude skrze prezidenta řízena různými diktátorskými režimy, nejspíš ruským nebo severokorejským. Ekonomický úpadek bude doprovázen sociálním chaosem na způsob dnešního Haiti. Bůhví, jestli tu dobu Unie vůbec přežije.
Kdo je touto vidinou už vystrašen dost a má husí kůži, tomu doporučuji článek v seriózním časopise Newsweek z pera vedoucího redaktora Joshe Hammera. Ten má za to, že na rozdíl od jiných, kteří vycházejí z pořekadla, že slibem nezarmoutíš, Trump už prezidentem byl a může se opřít o konkrétní výsledky, které ještě jsou v dobré paměti Američanů.
Přistěhovalecká pohroma
Ve většině ukazatelů je Trumpovo prezidentování v průzkumech hodnoceno lépe než to Bidenovo. I přes veškeré snahy za pochodu přemalovat obraz, zůstane pro dotázané Bidenova vláda spojena s rekordní inflací, poklesem reálných příjmů, s přiznanou recesí a krizí dodavatelských řetězců.
Čtěte také
S Trumpem se v paměti Američanů pojí překvapivý ekonomický rozmach, zejména v době před covidem: akcie na burze prudce posilovaly, inflace byla značně zkrocena, poprvé ve svých dějinách se Amerika stala vývozcem ropy a přírodního plynu, nezaměstnanost Afroameričanů byla nejnižší za celou dobu od začátku měření.
Situaci na jižní hranici dnes nikdo neoznačuje jinak než jako pohromu: Nekonečná lavina nelegálních přistěhovalců, na jejichž ubytování a zajištění nestačí městské rozpočty. Raketový nárůst zločinnosti, rostoucí tlak na mzdy amerických dělníků.
A místo řešení problémů pokusy je zastřít pouhým přejmenováním: z nelegálních přistěhovalců se stali „lidé bez dokumentů“, z včerejších teroristů „cizinci se zvláštními zájmy“.
Čtěte také
Trumpův pohraniční plot, byť nedostavený a hojně vysmívaný, přece jen držel počty nelegálů při zemi.
Trumpovo prezidentování bez jediné války
V oblasti mezinárodních vztahů je to nebe a dudy. Putin obsadil Krym v roce 2014 za vlády Baracka Obamy, a pak musel s plnoformátovou invazí čekat celých 8 let, než do Bílého domu nastoupil další demokratický prezident. Za Trumpa si na nic netroufl.
I teroristický Hamás musel počkat na Bidena, aby provedl svůj vpád do Izraele a povraždil za jediný den více Židů než kdykoli jindy po pádu nacistického Německa.
To Trumpova vláda svým embargem držela nepřátelský Írán na pokraji ekonomického zhroucení a až po nástupu Bidena režim mulláhů mohl opět roztáhnout svá křídla džihádu nad celým blízkovýchodním regionem.
Kdo chce, může vymýšlet, co chce o údajném chaosu, jaký panoval za Trumpa, leč faktem zůstává, že za jeho prezidentování ve světě nepropukla jediná válka.
Tak nějak argumentuje komentátor časopisů Newsweek Josh Hammer. V listopadu uvidíme, jak zabírají či nezabírají tyto argumenty u amerických voličů.
Autor je publicista.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
