Ivana Chmel Denčevová

Doba 70. a 80. let, tzv. normalizace, s sebou nepřinášela praktiky hrůzných 50. let, ale důsledky „lámání charakterů“ nás provázejí i v současnosti. Jak se chovala církev?

Jedním z tabuizovaných témat, která se začala otevírat po pádu komunismu, byl také odsun (nebo podle některých vyhnání) Němců z našeho území. Jak to bylo doopravdy?

Poslední dny a týdny války byly stejně hrozivé jako ty předcházející. Nacisté vytvářeli chaos, stále se snažili brutálně držet svou moc. Postavili se Češi na odpor?

Zemřel uznávaný historik a autor mnoha knih o českých i středoevropských dějinách 19. a 20. století Jiří Pernes (76). Poslechněte si pořad z října 2024.

Heinz Pannwitz, příslušník pražského gestapa, člen SS a kriminální komisař se do našich dějin zapsal jako hlavní vyšetřovatel útoku na Reinharda Heydricha 27. května 1942.

Úleva, radost, naděje, to vše přichází s koncem druhé světové války. Zároveň začíná období hledání viníků, které se často neobejde bez hrůzných událostí.

Pořad Bronislavy Janečkové s názvem Hlásit ihned! vás přenese do prvních poválečných dnů v květnu 1945, kdy se vracely do svých domovů miliony Evropanů. 

S datem konce 2. světové války byly tak trochu problémy. Řadu desetiletí jsme slavili 9. květen, posléze se Dnem osvobození stal 8. květen. Proč? 

Který protinacistický odboj byl ten správný a který špatný, v tom měli komunisté jasno. Špatný byl samozřejmě ten ze Západu, kde bojovalo asi 5000 československých vojáků.

Také české země se v jednotlivých etapách historického vývoje právě se vztahem k Rusku potýkaly, někdy to byl obdiv – až bezmezný, jindy kritický či odsuzující pohled.