Hnědé uhlí kopeme na severu Čech víc než 600 let. „Díry“ jsou to už opravdu impozantní
Pokud jste někdy projížděli severozápadem Čech po silnici číslo 13, nemohli jste si nevšimnout dolu Československé armády mezi Litvínovem a Chomutovem. Jedná se o obrovskou díru v zemi, ve které stroje velké jako domy těží hnědé uhlí. Podobné těžební jámy jsou od Sokolova až po Ústí nad Labem. Díky tomuhle palivu si už v podstatě sto let můžeme doma rozsvítit nebo pustit rádio. A spousta z nás jím stále topí.
Dobývání a využití hnědého uhlí mělo zásadní vliv na vývoj naší společnosti a státu, a také na životní prostředí a podobu krajiny v severozápadních Čechách.
Hnědé uhlí se v oblasti dnešních severozápadních Čech začalo utvářet asi před 20 miliony let, kdy se v tehdejším močále hromadila organická hmota. Lidé ho začali vykopávat ve středověku.
Čtěte také
První zmínka o kopání uhlí pod Krušnými horami je podle ředitele Podkrušnohorského technického muzea v Kopistech u Mostu Zbyňka Jakše stará 600 let.
Stačilo jen kopnout do země a bylo tam uhlí. První těžební jámy byly v podstatě malé povrchové doly. Opravdový rozvoj těžby přišel s parním strojem a dráhou.
Železnice rozvezla uhlí po celé zemi
Parní lokomotivy začaly hnědé uhlí dopravovat po severních Čechách i dál do Prahy. V nuzných koloniích žili horníci před druhou světovou válkou, např. v Litvínově, Lomu, Bílině, Duchcově a dalších městech na severu Čech, v ohrožení života každý den.
Těžba pokračovala i za války, v chemičce v Záluží u Litvínova se z hnědého uhlí vyráběl třeba benzín.
Čtěte také
Po válce potřeboval obrozený stát víc energie, u šachet vyrostly elektrárny a hlubinné doly nestíhaly. Díky povrchové těžbě se uhelná sluj vytěžila na 100 procent.
Zbořily se obce a rozryla se krajina pod Krušnými horami. Lidé dýchali prach a síru a naděje dožití byla nižší než v jiných částech republiky. Podle Martina Nerudy z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem situace dosáhla katastrofických rozměrů.
Neúnosné ekologické podmínky na severu Čech vyvolaly na podzim roku 1989 protesty, které přispěly ke změně režimu.
Vykopané těžební jámy se musí také zahladit a díky rekultivaci se do bývalých velkolomů zase vrací život a lidé.
V roce 1991 se vláda usnesla na limitech těžby hnědého uhlí, za které už rypadla nepojedou. Uhlí se ale stále kope. V roce 2022 se podle ministerstva průmyslu u nás vytěžilo víc než 33 milionů tun hnědého uhlí. Čím ho nahradíme, není jasné a termín ukončení jeho spalování se blíží.
Mnohem víc toho uslyšíte v audiozáznamu.
Související
-
Zbyněk Zeman, Rainer Karlsch: Na uranu záleží! Z Krušných hor až po československé dodávky do SSSR
Zvláštní pozornost autoři knihy věnují politickému pozadí dobývání uranové rudy i podmínkám v pracovních táborech. Připravila Veronika Kindlová.
-
Cínová těžba na dole Rolava
Archeology zajímají i poměrně mladé lokality. Věnují se tak například mapování opuštěných míst z období druhé světové války. Jedním takovým příkladem je cínový důl Rolava.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
