Historik Smetana: Putin je stále jen Stalinova „soft verze“

22. duben 2024

Historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd tvrdí, že ruský prezident Vladimir Putin má hned čtyři „poradce“: Ivana Hrozného, Petra Velikého, Kateřinu Velikou a Josifa Vissarionoviče Stalina. „Ten rozšiřoval hranice Ruska skutečně svědomitě. Také se opakovaně dopouštěl genocidy na částech vlastního obyvatelstva, u kterých viděl třeba jen možné problémy,“ říká v Osobnosti Plus.

„Stalinovy represe byly zacílené proti celým národům, ať už to byli Poláci, Ukrajinci, Japonci, Němci z povodí Volhy, Čečenci, Ingušové a mohl bych pokračovat. Represe byly i proti ruským kulakům, trockistům, sionistům a tak dále,“ vyjmenovává historik.

Čtěte také

Dobrou analýzu Sovětů podle Smetany zpracoval už ve svém telegramu z února 1946 americký diplomat George Frost Kennan, který byl později jedním z hlavních tvůrců americké strategie v době studené války.

„Kennan přesně analyzoval zdroje sovětské moci a také Stalinovo chování na mezinárodní scéně, a to včetně jeho způsobu vlády. Upozorňoval, že si i Stalin je vědomý křehkosti své vlády, stejně tak i komunisté. Proto se snažil jakýkoli náznak odporu zlikvidovat v samotném zárodku. Dokonce i v případech, kdy se tato obava zrodila pouze v jeho hlavě.“

„Americký diplomat byl navíc přesvědčený, že v Rusku ani nejde vládnout jinak než držet obyvatelstvo ve strachu. A ten strach kombinoval s vnitřní represí a s cíleně produkovanými obavami z vnějšího napadení,“ popisuje Smetana.

Čtěte také

„Putin je tak stále ještě Stalinova ,soft verze‘. I když se mi to neříká lehce vzhledem k tomu, jak eskaluje násilí zejména směrem k domácím oponentům, hlavně ale vůči napadené Ukrajině,“ doplňuje.  

Lidé jako materiál

V Rusku ale i v Číně je tak hluboce zakořeněná neúcta k lidskému životu, což je velký rozdíl například proti zemím Západu.

„Každá nekontrolovaná a ve férových volbách pravidelně neobnovovaná státní moc se může snadno zvrhnout. V situaci, kdy represemi a propagandou nutí své obyvatelstvo k tomu, aby své životy podřídilo, nebo i přímo obětovalo ,vyšší myšlence‘,“ konstatuje historik Smetana.

„Trefně to definoval polsko-britský sociolog Zygmunt Bauman, který upozorňoval, že se tak stává v okamžiku, kdy se stát se svým monopolem na užití násilí a se svými sociálně inženýrským ambicemi zbaví veškerých nepolitických zdrojů moci a vlivu institucí společenské samosprávy,“ pokračuje.

Čtěte také

„A potom, což se stalo ve všech totalitních režimech – nacistickém, bolševickém, maoistickém apod. – se lidé mění jen v jakýsi ‚materiál‘. Neúcta k lidskému životu je ale slabé pojmenování tohoto jevu,“ zdůrazňuje Vít Smetana.

Rusko se podobně chová i k vlastním vojákům, které klidně postřílí, když odmítají splnit rozkaz. „To se odehrávalo ve velkém za 1. světové války ve všech armádách. Také Japonci za 2. světové války byli naprosto zfanatizovanou armádou. Ale tyto deviantní postupy vůči vlastním vojákům mají v Rusku, v tom sovětském zvlášť, hluboké historické kořeny,“ potvrzuje.

Izolace není cesta

Historie se podle Smetany neopakuje, přesto bychom si měli ze všech válek, které kdy svět vedl, vzít nejedno ponaučení.

„Americkým republikánům, kteří teď nepodpořili pomoc Ukrajině, připomenul ponaučení z 2. světové války, které se jim snažil vštípit koneckonců už jejich prezident Dwight D. Eisenhower: V globalizovaném světě se Amerika nemůže skrýt do izolace, protože ji z  diktátorských režimů velmi snadno můžou vyrůst oponenti.“

Čtěte také

„A to takoví, kteří budou dříve či později ohrožovat i samotné Spojené státy, a jejich eliminace pak může být mnohem dražší: ať už po stránce finanční, nebo po stránce ztrát vlastních vojáků. A v jaderném věku – a nechci šířit nějaké děsivé vize –, ale i ztrát vlastního obyvatelstva.“

„Prostě Amerika nemůže být zemí, která se nestará o vnější svět nebo jen občas zasahuje a nedrží se principů, ke kterým se zavázala,“ dodává Smetana.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související