Daniel Nývlt: Snažíme se, aby Antarktida byla co nejméně dotčená turismem
Letos je to 60 let od podpisu mezinárodní smlouvy o Antarktidě. Na jejím základě rozhoduje o tomto světadílu 29 státu světa, posledních šest let včetně České republiky. Co přinese chystaná Pražská deklarace o Antarktidě? Nejenom na to odpovídá vedoucího českého antarktického výzkumu Daniel Nývlt.
K nejzásadnějším tématům kongresu v Praze patří podle Nývlta otázka, jak udržet Antarktidu pro příští generace takovou, jaká je dnes, tedy kontinent co nejméně dotčený lidskou činností.
Praha hostí poprvé v historii jednání zemí, které společně spravují Antarktidu.
„I když tam míří čím dál více turistů, tak se snažit přijmout taková opatření, aby jejich vliv na životní prostředí Antarktidy byl co možná nejmenší,“ nastiňuje. Důležité je také podle něj udržet tento kontinent bez válek, těžby nerostných surovin nebo lovu.
K dohodě se připojí další státy
Pražská dohoda o Antarktidě by pak měla utvrdit všechny signatářské státy Antarktické smlouvy o jejich vzájemném pozitivním vztahu ke kontinentu.
To znamená, že co bylo přijato před 60 lety, včetně dalších přijatých dokumentů a konvencí, nadále platí. „A že všechny smluvní strany tento systém podporují,“ dodává Nývlt.
Cílem konference je zároveň přizvat ke smlouvě o Antarktidě i další státy. Podle Nývlta mají zájem například Kanada, ale také Venezuela.
Zasahují Antarktidu klimatické změny způsobené člověkem? A jak funguje česká výzkumná stanice na ostrově Jamese Rosse?
Související
-
Zálohovat PET lahve? Zálohování sníží počet lahví odhozených do přírody o 95 %, tvrdí Jonášová
Iniciativa Zálohujme se už několik měsíců snaží, aby v Česku začal fungovat systém zálohovaných PET lahví. Ministerstvo životního prostředí je zatím proti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
